Krmíme ptáky: čím a jak?

Krmte ptáčky, potěší to vaši duši a možná i tělo, pokud vás to vytáhne ven, abyste obešli všechna místa, kde máte krmítka umístěná :)

Nedávno jsem si koupila nové ptačí krmítko z plastu. Mám raději dřevěná, ale vzhledem k údržbě jsou ta plastová praktičtější, protože krmítko je potřeba alespoň jednou za rok vyčistit - kvůli hygieně (odstraníme staré zbytky potravy, trus, krmítko vydesinfikujeme ). Pokud se objeví v okolí nějaká ptačí nemoc (všimneme si nemocných jedinců), je nutné s krmením na čas přestat a krmítko pořádně vyčistit, aby se nemoci na místě krmení dál nešířily. Dřevo je krásný materiál, ale jen plast vyčistíte opravdu dokonale.

Čím krmím?

Nejvíc mi vyhovuje neloupaná slunečnice, není moc drahá a ptáci potřebují v zimě tuk jako energii, takže tučná semínka jsou pro většinu z nich ideální.

Letos jsem zkusila dát do krmítka i starší vlašské ořechy, nic jim nebylo, jen mám už nové, tak jsem se rozdělila :) Trochu jsem je nasekala a vsypala do zásobníku.

Zároveň jsem letos vyzkoušela i neloupané konopné semínko, také se mu říká semenec. To můžete ochutnat i vy, semínka jsou moc dobrá a plná zdravých tuků a vitamínů. Když je koupíte ve zverimexu, vyjdou daleko levněji než ta prodávaná pro lidi ve zdravé výživě.

Ptákům, kteří jedí ze země, nosím domácí starší jablka. Položím je kolem krmítka na zem a především kosové jsou za tuhle pochoutku moc vděční.

Občas koupím lojovou koli a přivážu ji na větev, brzy už se u ní stojí fronta.

Kromě toho můžete ptákům dát i lněné semínko, proso, pohanku nebo lískové ořechy. Strakapoudi rádi konzumují hovězí lůj, takže létají na lojové koule. Hodně ptáků ocení i moučné červy, můžete je koupit celé, nebo se prodávají i speciální hmyzí koláče nebo peletky se sušeným hmyzem.

Když půjdete v létě a na podzim krajinou, možná minete keře a stromy s bobulemi: šípky, jeřabiny, bez černý, rakytník, ty můžete ptákům na zimu nasušit a pak jim udělat krásnou barevnou hostinu.

Čím nikdy nekrmit?

Nejsou vhodné zbytky lidského jídla, sladké a slané věci (jsou pro ptáky jako jed), pečivo a ani vepřové sádlo, narozdíl od hovězího loje ho ptáci špatně tráví.

Vánoční dárky se zvířecí tématikou

Sháníte vánoční dárky, ale nechcete kupovat jen dárky pro dárky, ale chcete svými penězi zároveň přispět na nějaký pěkný projekt?

Mám pro vás tipy na dárky, které potěší především milovníky přírody a zvířat všeho druhu. Jde o eshopy organizací, které se zabývají monitoringem a ochranou živočichů, takže jestli jste naladěni na podobnou notu jako já, jistě vyberete něco pěkného, čím obdarujete své blízké.

Šelmy.cz
Pokud milujete vlky, rysy a ostatní lesní zvířata, budete se cítit jako v ráji :)

zdroj obrázku obchod.selmy.cz

Směs pro les
Hnutí duha spustilo před pár dny nový eshop a v něm najdete krásnou sadu malovaných výukových karet. Výtěžek jde na kampaň Zachraňme lesy a vy se pomocí těchto karet seznámíte s tím, co les potřebuje a co mu naopak škodí. Zábava pro děti, ale určitě i poučná záležitost pro dospělé.

ČSO
Česká společnost ornitologická dlouhodobě monitoruje výskyt ptáků na našem území, jelikož těchto tvorů ubývá. Opravdu luxusním dárkem je ptačí budka nebo krmítko s kamerou, prodávají zde i nálepky na sklo proti nárazu ptáků, v sekci novinky převládá sýček, kterému se ČSO intenzivně věnuje a který patří v České republice k velmi ohroženým druhům.

zdroj obrázku http://new.birdlife.cz/sycek/

Filmy a knihy od Arolla Film
Nakonec ještě tip na krásné publikace či DVD od slovenských ochránců divoké přírody. O jejich filmech už jsem psala, jednu z knih mám připravenou pro kamaráda "od Ježíška" a je vážně moc pěkná :) Vtipně minimalistickým dárkem je USB disk, na kterém jsou nahrané tři filmy z jejich produkce.

Přeji všem krásný adventní čas :)

Králík a jeho nemoci

Za tu dobu, co sdílím domov s paní Králíkovou, už jsem musela řešit několik králičích zdravotních problémů. Když jsem vyhledávala informace na internetu, většinou jsem toho našla málo, nebo skoro nic. Proto jsem se rozhodla „obohatit“ internet o své zkušenosti s různými králičími nemocemi, které Bobinu za její život potkaly.

Ucpaná střeva

Nejčastější zdravotní problém u králíků. Jde o neprůchodnost střev v kombinaci s nadmutím. Střeva jsou nejčastěji ucpána chlupy (domácí králíci línají daleko víc než králíci žijící ve volné přírodě). Králíci si čistí kožíšek jako kočka olizováním a chlupy pak konzumují. Může jít také o chybu v jídelníčku, kdy králíkovi něco nesedne a špatně tráví.

Jak to poznám?
Králík přestane jíst, je v nepohodě – pokud jste se svým králíkem často, tak hned poznáte, že se chová jinak. Králík má tendenci jakoby zvláštně pokládat břicho na zem, břicho ho bolí, takže se i jinak pohybuje. Když králíka bolí břicho, tak se málo hýbe, což má za následek zhoršení stavu střev (problém se zacyklí).

Králík nemůže dlouhodobě hladovět, takže já v tomto případě jedu s Bobinou na veterinu, kde jí podají léky pro podporu činnosti střev + pokud králík sám nejí, je potřeba ho přikrmovat nuceně. Králík dostává lék proti bolesti, protože když ho nic nebolí, spíš bude aktivní a střeva se tak přirozeně rozhýbou. Jako podpůrný prostředek můžete vyzkoušet masáž břicha – jestli vám to váš ušák dovolí :)

Jak tomu předcházet?
Nepodávat nadýmavé potraviny. Pokud vám to králík dovolí, tak vyčesávat, můžete taky vyzkoušet speciální doplněk stravy, který pomáhá s trávením chlupů - Rodicare Hairball. Já jsem koupila i balení granulí Rodicare Basic, které mají sloužit jako prevence, ale Bobina o granule nejeví bohužel zájem.

Zánět ucha

Na zánět ucha trpí více králíci s ušima položenýma dolů (říká se jim berani). U Bobiny se zánět projevil ošklivým zápachem z ucha a změnou v chování. Na rentgenu to vypadalo, že jde o zánět středního ucha. Veterinářka mi řekla, že ucho se u králíků nepíchá tak jako u lidí, plus léčba antibiotiky je zdlouhavá a nejistá, nejjistější způsob ošetření je tedy operace. Při operaci ucho vyčistili a udělali Bobině rekonstrukci ucha – ucho nechali víc otevřené, aby větralo. Po operaci dostávala antibiotika injekcí (při kontrole na veterině) a lék na bolest dle potřeby. Momentálně se musí ucho cca dvakrát týdně vypláchnout, jinak se zdá být vše v pořádku.

Rakovina dělohy

Až 80% samiček králíků, které nemají mladé, dříve či později postihnout změny na rozmnožovacím ústrojí – tuhle informaci najdete všude možně na internetu. Můžu potvrdit. U Bobiny nastalo krvácení a ještě ten den ji vykastrovali. Doporučuje se kastrace preventivní, protože ne vždy se problém podaří včas podchytit.

Vytržený drápek

Jen taková drobnost, ale pokud se stane a vidíte tolik krve, může vás to vyděsit. Ránu je nejlepší něčím vydesinfikovat – mně byl doporučený roztok hypermanganu, krvácení by mělo brzy přestat. Drápek doroste nový, možná křivý, ale doroste.


Toto jsou moje vlastní zkušenosti, spoustu dalším informací od jiných chovatelů najdete na webu www.kralici.cz, což je poměrně dobře vytvořená webová stránka, na které si můžete dohledat základní informace o zdraví, jídelníčku, popřípadě jsou zde tipy na veterinární kliniky, na kterých se specializují na králíky. Jak jsem brzy po pořízení Bobiny zjistila, ne každý veterinář, co ošetřuje kočky a psy, rozumí králíkům a je na jejich potřeby vybaven.

Konec doby klecové?

Když nastávají ve společnosti změny, můžete dělat, že je nevidíte a že jiný než starý řád věcí není možný, nebo můžete začít přemýšlet o tom, jak se dané situaci přizpůsobit a třeba z ní ještě něco získat. Jsou to dva přístupy, které můžete krásně ilustrovat problematikou klecových chovů slepic.

Zatímco předsedkyně představenstva Českomoravské drůbežářské unie v tomto rozhovoru tvrdí, že slepice jsou v klecích spokojené, pan Dvořák, který vlastní statek kousek od Prahy, si uvědomuje, že welfare zvířat je momentálně dost aktuální téma a snaží se najít způsoby, jak chovat slepičky tak, aby se mohly celý den pohybovat po louce a mít možnost si zahrabat, protáhnout se, nebo sezobnout něco dobrého v trávě.

Na videu vidíte speciální mobilní kurník a slepičky na volno v ohradě:

Pak Dvořák je jako jeden z mála ochotný spolupracovat s organizací Slepice v nouzi a konkrétně jeho slepičky z halového chovu se tak mohou dostat i na váš dvorek, kde udělají ještě spoustu radosti.

Pokud jste vegani, tak tohle asi není téma pro vás. Pokud ale vejce jíte, tak vězte, že od klecových chovů se postupně ustupuje (jsou to ty s číslem 3 na začátku kódu na vejci), v halách mají slepice daleko lepší podmínky pro život (vejce nosnic z hal mají na začátku kódu číslo 2)...
 

...no a ty z volného chovu (číslo 1 nebo 0) už mají povětšinou opravdovou pohodu. Jediné, co je pak problematické, je období, kdy se snůška krátí, proto jsem ráda, že si je lidé z velkochovů vykupují a berou k sobě na zahradu, kde mohou žít třeba ještě pár let.

Jestli nemůžete nebo nechcete slepičky chovat, zkuste se poptat ve svém okolí, nebo ve skupině na Facebooku, zda by vás nemohl někdo domácími vajíčky zásobovat.

Otevřít oči, zklidnit mysl a pozorně se dívat

Mám ráda dokumenty o přírodě, ale trochu mi vadí, že v nich autoři často podlehnou lákadlu dosadit do filmu nějaký hodně dramatický příběh/zápletku, vyžívají se v záběrech jak jedno zvíře loví a požírá druhé, jako by příroda o ničem jiném nebyla. Ale ona je. Stačí otevřít oči, zklidnit mysl a pozorně se dívat.

Dokumenty režiséra a scénáristy Erika Baláže - Vlčí hory (2013) a Strážce divočiny (2009) jsou pro mě něco jako poklad. Je vidět, že Erik má přírodu opravdu rád a respektuje její křehkou rovnováhu. Do ničeho nezasahuje, jen vyčkává na ten správný okamžik a nejlepší záběr. Na prvního vlka prý čekali filmaři půl roku! Zvířata totiž nijak nevábili, ani jim nedělali návnady v podobě potravy. Jediné, co využili, byly fotopasti, které jim napověděly, kdy a kde se vlci vyskytují.

Ve Vlčích horách potkáte kromě vlků také jeleny, zubry, divoká prasata, bobry a další a další živočišné druhy, které spolu žijí na místě slovensko-polsko-ukrajinského pohraničí.

I dokument Strážce divočiny je taková připomínka zmizelé evropské divočiny, která se už vyskytuje jen na několika málo místech. Tento film je pro změnu věnován medvědům...mimochodem, prý jsou dnes medvědi už převážně vegetariáni, a to v důsledku úbytku vhodné kořisti.

Pokud byste se chtěli na tyto i novější dokumenty podívat, můžete je najít zdarma online (což teda není úplně legální). Podpořit samotné tvůrce můžete koupí DVD na webu společnosti Arolla Film.

Na jaře šel do kin český dokument o české přírodě Planeta česko (2017), na kterém jsem byla v kině a přede mnou na sedačce seděl jezevčík ;) Tenhle film má trochu jinou koncepci, protože ukazuje volně žijící živočichy v prostředí městské krajiny. Oproti divokým vlkům a medvědům ve slovenských horách je to trochu smutnější pohled, ale film má jednoduše nabádat lidi, aby se koukali kolem sebe, protože přírodu ve své blízkosti často přehlížejí a přijde jim “nezajímavá”.

Zdroj obrázku aerofilms.cz

A moje soukromé poselství na závěr: Když dáme přírodě dost prostoru a času, začnou se dít kouzla a divočina se navrátí i tam, kde už bysme ji ani nečekali.

Čtyřnozí spokojení zákazníci

Jak jsem si tak šila posledně ty pelíšky, vzpomínala jsem při tom na dobu, kdy jsem jich měla doma opravdu hodně (cca 20 kusů skladem) a prodávala jsem je na Fleru, z hloubi svého disku jsem vydolovala fotky, na kterých jsou kočičky a pejsci, kteří si lebedí v pelíšku ode mě.

Tímto se veřejně chlubím :)

Pelíšky jsem začala šít v roce 2010, postupně jsem se ale přeorientovala na oblečení pro sebe, popřípadě sem tam pro své přátele nebo známé.

Slepice má pod čepicí

Když pracujete na slepičích tématech, brzy máte slepice úplně všude. Já teď nově na této praktické lahvi na pití. Už dávno nepoužívám na cesty a výlety kupované PET lahve s vodou, doteď jsem si vždycky nosila svoji Zdravou lahev (tak se opravdu jmenuje :)), které přibyla konkurence v podobě Drink it lahve ve slepičím designu. A proč slepičí? Výtěžek z prodeje jde na iniciativu Slepice v nouzi, o které už jsem zde párkrát informovala.

Lahev je z borosilikátového skla, což je takové vylepšené odolnější sklo, má neoprenový obal a zátku z bambusu vyloženou plastem, víčko je šroubovací. Na boku je navíc přišité poutko, když přidáte karabinu, můžete lahev zavěsit zvenku na batoh. Lahev je celá vyrobená u nás v Česku. Jediné mínus oproti Zdravé lahvi vidím v tom, že “Drinkitka” se musí vymývat kartáčkem, ruku dovnitř prostě nedostanete ;)

Pokud byste si taky chtěli udělat radost a podpořit slepičky na cestě z klecí do volných výběhů, Drink it lahev ve speciální slepičí edici zakoupíte zde.

V noci se mi zdálo o kravách

A bylo to tím, že jich mám plnou hlavu :)

Milan Kasl v Galerii 1

Už je to strašně dávno, co jsem byla na výstavě, ani nepamatuju. Tato výstava je ale speciální! Je to spojení výstavy obrazů malíře Milana Kasla a činnosti iniciativy Slepice v nouzi. Plzeňský umělec si totiž už několik let pořizuje slepičky vyřazené z velkochovu, dává jim nový domov a při té příležitosti si je také maluje. Nemaluje tedy rovnou na slepice :D ale má je jako modelky a v nadživotní velikosti je portrétuje na plátna.

No a neziskovka Slepice v nouzi se „nepotřebným“ slepičkám věnuje už několik let. Obrazy jsou vystaveny celé září v městské Galerii 1, která se nachází na rohu ulice V Jámě a Štěpánské. U vchodu si nezapomeňte vzít propagační materiály o tom, jak každý může těmto opomíjeným opeřeným tvorům pomoci.

Jak se zbavit much v bytě

Mám pro vás jeden zaručený a osvědčený tip, jak se zbavit těch otravných stvoření, které vám posedávání po všech věcech a zanechávají na nich „bobky“, popřípadě drze sedají rovnou na vás.

Já to dělám takhle:

Když si všimnu, že mám mouchy v jedné menší místnosti s oknem (u mě je to třeba koupelna), zavřu dveře a pustím se do akce! Otevřu okno dokořán a zvolám „Tak holky a jde se ven!“.
Ne vždy na to ale mouchy reagují. Proto je pomocí pohybů rukou směruju k otevřenému oknu. To občas ještě doprovázím hláškami typu „To je ale venku krásně!“ nebo „Dnes se opravdu vyčasilo!“. Pokud se mi povede některou mouchu dostat z prostoru bytu, musím rychle zareagovat, protože mouchy mají tendenci okamžitě změnit směr a vrátit se. Rukama a vlastním tělem se jim v tom snažím zabránit. Když takhle vyexpeduju všechny bzučící členy domácnosti, rychle zavřu okno a je klid :)

Co mě naučila Bobina

Díky Bobině jsem začala více přemýšlet o tom, co jím. Došlo mi, že označit část zvířat za hloupá (= ke konzumaci) a druhou část za chytrá (= domácí mazlíčci), je strašně krátkozraké. Díky tomu, že jsem zjistila, jaký mají králíci bohatý sociální život a jak moc jim to myslí, jsem se začala zajímat i o jiné živočichy a přistupovat k nim jako k tvorům s vlastní myslí a překvapivou inteligencí. Dříve jsem byla klasický kočka/pes člověk, až s Bobinou mi došlo, že kamarádit se můžete skoro s každým živočišným druhem.

I jinak se ale změnil můj jídelníček. Jelikož jsou králíci býložravci, je u nás v lednici vždy nějaká zelenina nebo ovoce. Mrkev, petržel, fenykl, jablko, červená řepa. Protože Bobina pozná zvuk otvírání lednice, občas svádíme boj o potravinové zdroje. Minule mi vyndala ze spíže pytlík s cereáliemi a nechtěla ho pustit, chvíli jsme se přetahovaly a skončilo to vysypáním obsahu na podlahu.

Je to tak, Bobina mě udržuje stále ve střehu. Dobře ví, kdy jsem v koupelně, i kdyby předtím spala tvrdým spánkem. To je pro ni znamení, že může během několika minut provést to, na co si v mé přítomnosti netroufne. Třeba skočit ze země na židli a pak na stůl a ohryzat tam moji oblíbenou květinu. Ráda přesouvá věci, takže když dojí drobky z talíře, talíř nemilosrdně odsune ze stolku na zem. Ano, je to vlastně takový malý záškodník, ale natolik roztomilý, že jí to prostě musíte odpustit :) Kolikrát jsem si myslela, jak jsem na ni vyzrála, ale ona byla zase o krok na před. Až přistane první člověk na Marsu, předpokládám, že tam najde králičí bobky :)

Kosmetika (ne)testovaná na zvířatech

V roce 2013 sice začal platit v EU dodatek směrnice, která zakazuje dovoz a prodej kosmetiky testované na zvířatech, a již pár let předtím byl vyhlášen zákaz testování kosmetických výrobků a složek na zvířatech a také zákaz dovozu a prodeje kosmetiky a jejích složek, které byly na zvířatech testovány mimo země EU. Jenže, jak už to tak v životě bývá, není to tak jednoduché.

Neexistuje žádný kontrolní úřad (chybí kontrolní mechanismus), který by kosmetické firmy hlídal a který by opravdu zajistil, že se další testování na zvířatech neděje.

Existují mezinárodní předpisy (například REACH), kvůli kterým se mohou jednotlivé složky kosmetiky testovat nezávisle na zákazu.

Firmy mohou prodávat v EU kosmetiku netestovanou na zvířatech, ale státy mimo EU si mohou testování nařídit. Pokud si chce firma zachovat přístup na trh, kde je toto vyžadováno, musí přistoupit na jejich pravidla a nechat kosmetiku otestovat.

Tento zákaz vůbec neřeší čistící přípravky (přípravky na úklid), kterých se spotřebuje daleko více než kosmetiky. Dále se stává, že nějaká složka se nejdříve otestuje v rámci přípravku na úklid a posléze se použije do kosmetiky.

Jak tedy postupovat?

Ještě stále je nejjistější řídit se symboly uvedenými na výrobku. Nejověřenější je Humánní kosmetický standard HCS – ten řeší všechny případy uvedené výše, tedy pokud ho značka vlastní a používá, můžete si být jisti, že kosmetika není testována na zvířatech (platí od určitého data), ani v jiné zemi mimo EU a firmy jsou zpětně kontrolovány. Králík s hvězdou je tedy jistota.

Vegan se oproti tomu primárně zaměřuje na to, aby výrobek neobsahoval žádnou živočišnou složku (což ale neobsahují ani HCS výrobky), vegan certifikát zároveň zavazuje firmy, aby netestovaly své výrobky na zvířatech. Nikdo je ale nekontroluje, takže je jen na nás, jestli jim budeme důvěřovat.

Další certifikáty už jsou jen takové slabší odvary těch předchozích. Největší mezeru mají v chybějící zpětné kontrole, je to třeba certifikát CPK – certifikovaná přírodní kosmetika (nesmí obsahovat žádné umělé složky) nebo www.natrue.org (zahraniční verze CPK). Dva posledně jmenované certifikáty byly vytvořeny především kvůli nadužívání termínů „přírodní kosmetika“ a „bio kosmetika“ - tyto názvy si může dát výrobce na svůj produkt, i když obsahuje jen malé procento opravdu přírodních složek.

Aktualizovaný seznam obchodů, ve kterých seženete výrobky s HCS certifikátem najdete na stránce Svobody zvířat.

Za králíka ve skoku zdraví Bobina!

V kině na Příběhu lesa

Konečně jsem si udělala čas na to zajít na francouzský dokument Příběh lesa. První minuty mě úplně uchvátily, záběry opravdu zblízka, říkala jsem si, že být to ve 3D, tak je to ještě lepší. Postupně se mi ale film líbil čím dál míň, poetické záběry lesních tvorů byly vystřídány příběhem o tom, jak člověk zabírá zvířatům čím dál tím víc životního prostoru...objevily se klasické záběry zvířecího potravního řetězce, takže si úplně nejsem jistá, jestli to byl film pro milovníky zvířat ;)

Komentář k filmu četl Tomáš Hanák, což pro mě bylo celkem rušící, protože ho znám spíš z vtipných scének, něco jako by to četl Jiří Lábus :)), ale naštěstí tam těch slov tolik nebylo. Na film jsem se dost těšila, ale odcházela jsem trochu rozčarovaná, protože téměř pokaždé, když se koukám na nějaký dokument o zvířatech, tak tam někdo někoho žere. Já vím, ono to k tomu patří, přece se vlk nedá na veganskou stravu, ale měla jsem takovou představu, že tenhle film bude jiný. 

Nedávno jsem viděla film Strážca divočiny (to je film slovenský, natáčený v Tatrách) a ten mi přišel natočený trochu citlivěji. A především! Ve slovenském dokumentu o medvědech se neobjevil ani jeden člověk!

Zdroj obrázku http://kinoart.cz

Akce žába

Co je oblíbenou aktivitou ochránce zvířat? No přece přenášení žab přes silnici!

Dneska jsem šla u nás na vesnici kolem rybníka a bylo tam tolik přejetých žab, že mi z toho bylo úplně úzko. Jak se na jaře trochu zlepší počasí, žáby se stahují k vodě a když jim cestu kříží silnice, tak mají prostě smůlu.

Včera jsem jednu žábu brala do ruky a dávala na trávu, dnes jsem o tom všem znovu přemýšlela a měla takové nutkání, že prostě musím něco udělat. Před chvílí jsem zapnula počítač a co na mě vyskočilo na facebooku? Článek o migraci žab!

Jde o to, že jsou úseky silnic, které jsou žábami hodně využívané, o některých takových místech se už ví. Akce žába je kampaň, která má za cíl zmapovat co nejvíce těchto koridorů. Zapojit se můžete i vy vyplněním formuláře (to v případě, že jste na nějaké takové místo sami narazili). Když žáby zahynou na silnici, začne jich ubývat, protože jedinci, kteří cestu zvládnou, nestačí nahradit uhynulou část populace.

Jsem zvědavá, jestli bude od Českého svazu ochránců přírody nějaká odezva a jestli se třeba podaří vybudovat nějaký systém pro žabky, aby se ke svému rybníku dostaly v pořádku. 

 

Předvelikonoční poselství

Blíží se Velikonoce, obchody už jsou plné různých dekorací s králičími nebo slepičími motivy a já mám pokaždé cukání ruky, protože fakt miluju všechno ušaté :)

Co bych vám ale dneska chtěla předat...že než půjdete do obchodu pro vajíčka, která pak na Velikonoce budete zdobit, nebo z nich dělat nádivku a jiné pokrmy, abyste se zamysleli nad životem té slepičky, která vajíčko snesla. Vajíčka jsou různě číslovaná a každé číslo něco znamená. Spousta lidí se v tom nevyzná, já si to pamatuju tak, že čísla jsou jako ve škole, čím nižší známka, tím lepší, takže třeba 1 je lepší než 2. No a v téhle škole můžete dostat i 0, což jsou vajíčka z biochovů! Ale i 1 je dobrá známka ;)

Názorně to vidíte v následujícím videu:

A jestli vás jako mě také dojímají jednotlivé zvířecí osudy, možná vás zaujme krátké video o slepičce Lise...

10 zajímavých faktů o králících

Králíci se protahují, nejdříve přední nohy a pak záda a zadní nohy

Králíci zívají, většinou po odpočinku a spojí to s protahováním

Králíci slyší na jméno, když je to naučíte

Králíci se mohou naučit chodit na klasickou kočičí toaletu

Králíci jsou čistotní, věnují hodně času péči o svůj kožíšek

Králíci rozpoznají spoustu zvuků, u nás je nejoblíbenější zvuk otvírání lednice a krájení zeleniny

Králíci nemohou zvracet, nemají dávivý reflex

Králíci mají velkou sílu v zadních nohách, mohou skočit až metr vysoko a tři metry daleko

Králíci olizují jeden druhého na znamení přátelství

Králíci vrčí, když se jim něco nelíbí a cvakají zuby, když jsou spokojení

Tizian (The Madonna of the Rabbit)

Přikrmování ptactva

Jak už jsme si mohli všimnout, mám na zahradě krmítko, zatím jsem tam dávala jen slunečnici, když mi došla, vyzkoušela jsem tam nasypat ovesné vločky, no a ptáčkové mi je zdařile odignorovali :)

Tak jsem si udělala rešerši, co jim vlastně má člověk sypat a co je pro ně dobré a vhodné.

Nejčastěji na zahradě potkávám sýkorky, už je dokonce rozeznám, koňadra má nahoře černou hlavičku a modřinka bledě modrou. Další běžné druhy sýkorek jsou sýkorka babka, sýkorka parukářka a sýkorka uhelníček. Ty jsem ale ještě na balkoně nezahlídla.

Co můžeme sypat sýkorkám?

ořechy – buráky, lískové oříšky, vlašské ořechy

semínka – slunečnicová, konopná, lněná, řepková, proso

hmyzí koláče – to pokud vám nevadí zkrmovat živočišné produkty, hmyzí koláče jsou takové potravinové balíčky, které obalem připomínají paštiku, uvnitř obsahují sušený hmyz a červy (možná vám to nezní moc vábně, ale hmyz je potrava, kterou se ptáci celý rok živí), hmyzí koláče se vkládají do speciálního drátěného krmítka a pro ptáky je to učiněná lahůdka

Dalším opeřencem, kterého už rozpoznám, je brhlík lesní. Poznám ho mimo jiné i podle toho, jak umí šplhat po svislé ploše třeba i hlavou dolu.

Čím pohostíte brhlíka?

Je to podobné jako u sýkorek, brhlíci se živí brouky a jejich larvami, ale přes zimu jim postačí slunečnicová semínka, semínka konopí nebo oříšky.

Stálý strávník je také vrabec domácí, který začal nedávno z naší krajiny mizet, ale prý se zase vrací, za což jsem ráda, je to sice takový „obyčejný“ ptáček, ale i tak pěkný.

Co si dá rád vrabec?

Vrabec bude vděčný za jakákoliv semínka, živí se jimi celý rok, tak potřebuje doplňovat zásobu i v zimě.

Občas zahlédnu někde v dáli kosa, ale zatím se mi ho nepodařilo nalákat na něco dobrého na zub. Jak jsem zjistila, tak kos do krmítka nechodí, je zvyklý se krmit ze země. Když napadne sníh, může to být problém, protože jim potrava zapadne, dalším nebezpečím jsou predátoři, kteří by mohli využít situace a kosa si lehce ze země sebrat. Před sněhem můžete krmení uchránit pomocí stříšky.

Čím nakrmit kosa?

sušené bobuloviny - jeřabiny, šípky, rozinky

jablka

ořechy

ovesné vločky

A co vy? Krmíte ptáčky? A baví vás pozorovat je, jak si jeden po druhém přilétávají pro semínka?

Terapie ovcí, kozou nebo slepicí

Většina z nás asi zná canisterapii a felinoterapii, v té první figurují pejskové, v té druhé jmenované zase kočky. Ale existuje už i terapie, kdy za vámi přiskotačí celá skupinka takzvaných hospodářských zvířat. Píšu takzvaných, protože je jen na nás, kde uděláme čáru, že někoho sníme, a kde si ho naopak vyvolíme za domácího mazlíčka.

Edgar's Mission Farm Sanctuary je takový útulek pro zachráněná zvířata. Můžete zde potkat kozy, ovečky, krávy, prasátka, slepice, kohouty, králíky a jiné druhy zvířat. Každé zvíře má svůj příběh, ale na farmě najde klid a možnost si žít, jak je pro něj přirozené.

Tahle pohádková farma zvířat pravidelně navštěvuje sanatoria a domovy důchodců, kam přivádí některé společenské druhy zvířátek, aby zde strávily chvíli s místními obyvateli. Ovečka Timmy se nechá krmit od seniorů a brzy se stává oblíbencem celého domova. Je naučená chodit na vodítku a stejně tak koza Miss Chief. Doprovází je slepice Ginger Chicken. Všichni tři tak na chvíli rozzáří den několika lidem odměnou za něco dobrého na zub.

Všechny fotky jsou převzaté z webu http://www.edgarsmission.org.au

Edgar's Mission se nachází v Austrálii, ale podobný projekt už vzniká i u nás v Čechách. Jmenuje se Farma Naděje a bude to azyl pro tzv. hospodářská zvířata po vzoru zahraničních Farm Sanctuary. Zatím mají architektonickou studii na výstavbu areálu a prý za dva roky by už mohla být farma v plném provozu. Projekt se nachází ve vesnici Dobrovítov v okrese Kutná Hora.

No nevím, jak vy, ale já si teď jdu dát terapii králíkem, Bobina se nechá hladit celé hodiny :)

Když chumelí, tak sypu ptáčkům

Mám na balkoně frontu na krmítko, ptáčci se střídají jeden po druhém, sýkorky koňadry, sýkorky modřinky, vrabci a občas zavítá i brhlík :)