Sbíráme a sušíme bylinky

Kampak, babi?
Ále, na byliny!

Kde sbírat?
Nejlépe ve volné divoké přírodě, dál od silnic a hlavně pozor na pole. Pole jsou chemicky hnojená a jinak stříkaná, takže to bychom si moc nepomohli. Nesbírejte ani u silnice, u železnice na náspu. Projděte si okolí místa, kde se chystáte bylinky sbírat, a ujistěte se, že tam není žádný zdroj znečištění.

Kdy sbírat?
Květy na začátku vykvétání, listy nejlépe před a po odkvetení, kořeny brzy z jara či na podzim (do kořenů se na zimu stahuje síla a energie bylinky - rostlina má vegetační klid). Plody sbíráme, když jsou zralé. Každá bylinka má jiný doporučený čas sběru, takže si buď zjistěte v nějaké knize, kdy je vhodné ji sbírat (ráno, poledne, večer), nebo dejte na obecné doporučení, že se bylinky sbírají v poledne za slunného počasí, mají být suché a zdravé.

Co sbírat?
Co vás napadne, ale rostlinu byste měli dobře znát, abyste si nezpůsobili víc škody než užitku. Bylinku trhejte opatrně, ať ji nevezmete celou (pokud to není váš záměr) a zůstane pro další sběrače. Pokud jde o omezené množství, malou lokaci, tak nechte na místě dostatečné množství rostlin, abyste měli co sbírat i další rok. Žádný kobercový nálet ;)

Takhle suším pampelišku

Do čeho sbírat?
Do košíku, plátěných tašek či pytlíčků. Rozhodně ne do igelitu, to by vám bylinky nepoděkovaly, v plastu se totiž rychle zapaří.

Jak sušit?
Rostliny můžete sušit ve svazcích zavěšené, nebo je nadrobno nařezat a rozložit na papír (bez potisku). Sušení by mělo probíhat ve stínu na vzdušném teplém místě. Teplota při sušení by neměla přesáhnout 35°C.

A takhle suším kopřivu

Jak skladovat?
Nejlepší je sklo, protože je to dokonalý neutrální materiál, pro bylinky se hodí tmavé sklo, které je ochrání před světlem. Tmavé a suché místo je ideální.

A na závěr tip z bylinkové příručky: Na zimu ukládáme jen ty bylinky, které po usušení při mačkání praskají (stonky se lámou a bylinka pěkně šustí). Každý rok si sušíme nové, protože rostliny časem ztrácejí své léčebné účinky.

Cvičím jógu

Co se týče pohybu a tělesného cvičení, tak razím heslo, že “to prostě musí člověka bavit”. Možná proto jsem se roky cvičení spíše vyhýbala, žádný sport mě prostě nezaujal natolik, abych se mu věnovala pravidelně a ráda. A pak přišla jóga.

Já vím, není to úplně sport v pravém slova smyslu, ale třeba v kombinaci s mým oblíbeným tancem mi to přijde dobrý způsob, jak se udržet alespoň minimálně fit.

A jak už možná tušíte, jóga není jen o tělesném cvičení, je to také o správném dýchání a vědomí přítomného okamžiku. Pohyby jsou všeobecně spíše pomalé, plynulé, vlastně cítíte, jak sval v průběhu pohybu mění svoji polohu a napětí.

Jóga je střídání jednotlivých pozic - ásan, mezi kterými dochází k pohybu, tyto pozice pro vás mohou být na začátku velmi nepohodlné, ale tělo se postupně přizpůsobí a nový druh polohy si osvojí, svaly se vědomě prodlužují, po čase zjistíte, že pozici zvládáte “levou zadní”.


Co mě na józe baví?

• zklidnění mysli a uvolnění ztuhlých částí těla (energie v těle po cvičení lépe proudí a to ovlivní i vaši mysl)
• celkové usazení a protažení těla, při cvičení cítím, že se jednotlivé části těla dostávají na správné místo, posiluji “core” těla
• dechová cvičení dají člověku o trochu víc než jen tělesná cvičení, prokysličení organismu, občerstvení mysli
• jóga zlepšuje koordinaci, některé ásany chtějí hodně trpělivosti a jejich 100% provedení dosáhnete až za několik měsíců, ale pak je to radost
• jóga posiluje pocit tady a teď, je to i tím, že se musíte najednou soustředit na několik věcí a vaše mysl se tím ukotví

Co ke cvičení potřebujete?

Začátečníkům bych doporučila zajít na pár hodin (či rovnou semestrální kurz) k nějaké lektorce/lektorovi, abyste si osvojili základní jógové návyky - držení těla, dýchání atp. Pak už můžete cvičit doma a k tomu vám stačí jen neklouzavý povrch podlahy (nebo podložka na cvičení jógy) a polštářek pod zadek (to v případě, že je pro vás ještě složité sedět klidně v jógovém sedu). Co se týče oblečení, já volím spíše pohodlnost, takže legíny či tepláky a triko. Na horní část těla mi vyhovuje přiléhavé oblečení (nepřekáží pohybu paží), na spodní část může být i volnější. Ostatní věci jsou už přidané navíc a můžete je pořídit až časem (třeba jako jóga blok či jógový pás).


Jóga doma

Já jsem s jógou začínala na různých kurzech cca před 10 lety, později jsem začala tančit orientální tanec a pak afro tanec. Kombinace dynamického sportu a jógy mi v mém případě přijde jako ideální (konkrétně 1x týdně tanec a 2x týdně cvičení jógy doma). Momentálně cvičím jógu už jen doma pomocí youtube videí, některé prvky z jógy se také skvěle hodí na protahování před sportem. Mám vyzkoušené, že určité ásany mi pomáhají při určitém tělesném problému, takže je používám i jako lék na různé neduhy.

Druhá šance pro žlutou lampičku

Tuhle krasavici jsem našla na ulici a nemohla ji tam nechat, i když lampičku zrovna nepotřebuji. Ale říkala jsem si, že někomu by se mohla hodit, tak jsem ji vzala domů, pořádně vyčistila, věnovala jí novou žárovku a je připravená na nový domov, tak snad ji někdo brzy adoptuje :)

Krmíme ptáky: čím a jak?

Krmte ptáčky, potěší to vaši duši a možná i tělo, pokud vás to vytáhne ven, abyste obešli všechna místa, kde máte krmítka umístěná :)

Nedávno jsem si koupila nové ptačí krmítko z plastu. Mám raději dřevěná, ale vzhledem k údržbě jsou ta plastová praktičtější, protože krmítko je potřeba alespoň jednou za rok vyčistit - kvůli hygieně (odstraníme staré zbytky potravy, trus, krmítko vydesinfikujeme ). Pokud se objeví v okolí nějaká ptačí nemoc (všimneme si nemocných jedinců), je nutné s krmením na čas přestat a krmítko pořádně vyčistit, aby se nemoci na místě krmení dál nešířily. Dřevo je krásný materiál, ale jen plast vyčistíte opravdu dokonale.

Čím krmím?

Nejvíc mi vyhovuje neloupaná slunečnice, není moc drahá a ptáci potřebují v zimě tuk jako energii, takže tučná semínka jsou pro většinu z nich ideální.

Letos jsem zkusila dát do krmítka i starší vlašské ořechy, nic jim nebylo, jen mám už nové, tak jsem se rozdělila :) Trochu jsem je nasekala a vsypala do zásobníku.

Zároveň jsem letos vyzkoušela i neloupané konopné semínko, také se mu říká semenec. To můžete ochutnat i vy, semínka jsou moc dobrá a plná zdravých tuků a vitamínů. Když je koupíte ve zverimexu, vyjdou daleko levněji než ta prodávaná pro lidi ve zdravé výživě.

Ptákům, kteří jedí ze země, nosím domácí starší jablka. Položím je kolem krmítka na zem a především kosové jsou za tuhle pochoutku moc vděční.

Občas koupím lojovou koli a přivážu ji na větev, brzy už se u ní stojí fronta.

Kromě toho můžete ptákům dát i lněné semínko, proso, pohanku nebo lískové ořechy. Strakapoudi rádi konzumují hovězí lůj, takže létají na lojové koule. Hodně ptáků ocení i moučné červy, můžete je koupit celé, nebo se prodávají i speciální hmyzí koláče nebo peletky se sušeným hmyzem.

Když půjdete v létě a na podzim krajinou, možná minete keře a stromy s bobulemi: šípky, jeřabiny, bez černý, rakytník, ty můžete ptákům na zimu nasušit a pak jim udělat krásnou barevnou hostinu.

Čím nikdy nekrmit?

Nejsou vhodné zbytky lidského jídla, sladké a slané věci (jsou pro ptáky jako jed), pečivo a ani vepřové sádlo, narozdíl od hovězího loje ho ptáci špatně tráví.

Zero waste - trend, který vám pomůže ušetřit

Zero waste je momentálně trend, ale zároveň je to takový návrat k úspornému a ohleduplnému stylu života. Člověk se vrací do doby před mnoha lety, kdy hlavní materiály byly sklo, kov, dřevo, textil, sem tam něco plastového. Jde ale především o to, že věci nebyly na jedno použití, nebyly ani na jednu sezónu, věci prostě celé roky byly…a některé vydržely fakt dlouho, aniž by to nějak ohrozilo jejich funkci. Zdá se mi, že i obhájci všudypřítomných plastů si uvědomují, že jsme trochu v pasti a možná je potřeba začít přemýšlet o změně a pomalými krůčky ladit svůj život do udržitelných tónů.

A takhle se ladím já:

Holící strojek na žiletku

Mám holící strojek na žiletku, koupila jsem ho před více než 10 lety v pánském oddělení drogerie. Říkala jsem si tenkrát, že tam mají jistě něco lepšího, co do dámského oddělení ještě nedorazilo.
A taky že jo!
Holící strojek s vyměnitelnou žiletkou. Je to jen takové obyčejné držadlo, do kterého vložíte a zašroubujete úplně obyčejnou žiletku. Ten strojek/nástavec mě tenkrát stál kolem 100 Kč a balení žiletek vyjde na pár korun. Slyšela jsem už stížnosti, že se tím špatně holí a občas dojde k pořezání, ale já takovou zkušenost nemám. Jsem naprosto spokojená a po oholení jsou nožky jemné jako hedvábí.

Stejný typ holítka si můžete koupit také v kovovém provedení, to už vypadá opravdu luxusně.

Je dokázáno, že když je něco růžové a je to pro ženy, má to vyšší cenu. Marketing prostě funguje, ale pokud o tom budete vědět, můžete ho elegantně obejít.

Menstruační kalíšek

Než jsem si ho pořídila, mluvil o něm už skoro každý…v tomhle jsem docela konzerva, ale nakonec jsem se odhodlala…přeci jen, jedna věc, která stojí kolem 500 Kč, vám může vydržet třeba 10 let. No nekupte to! ;) Kalíšek byl spíše takový kalkul a taky trochu lenost řešit každý měsíc nové hygienické potřeby.

Kalíšek je z lékařského silikonu, má tvar kalichu, po zavedení se krev hromadí uvnitř, dle potřeby ho vyjmete, vyprázdníte, umyjete a znovu zavedete. Asi není nutné moc rozepisovat co a jak, internet je plný recenzí a návodů. Já si ten svůj vybrala pomocí šikovné srovnávací tabulky.

Kalíšek se sterilizuje vyvařením ve vodě, nic víc není potřeba.

Látkové vložky

Stejně jako se vrací obliba látkových plenek pro děti, tak dámské vložky se znovu prodávají z textilních materiálů. Dnešní látkové vložky jsou oproti těm používaným v minulosti našimi babičkami hezčí i praktičtější. Mají chytré patentky, materiál si můžete vybrat dle libosti, spodní strana je z látky s PUL zátěrem, což je funkční vrstva, která je prodyšná, paropropustná, ale nepromokavá. Ze stejného materiálu se dělají svrchní kalhotky na plínky pro děti.

Látkové vložky existují denní, noční a intimky. Různé firmy mají různé designy a velikosti, pro začátek doporučuju koupit si jich pár a uvidíte, jak se sžijete. Můžete je kombinovat s kalíškem a postupně si vyzkoušet, co vám nejlépe vyhovuje.

Použité látkové vložky můžete buď předeprat v ruce a skladovat bez vody, nebo je vkládat do nádoby s vodou, kterou jednou denně vyměníte a po 3 dnech vložky vyperete. Na odolné skvrny se vám bude hodit žlučové mýdlo.

Co mě na látkových vložkách nejvíc baví je příjemný bavlněný materiál a pak designy, které jsou prostě takové funky, že by člověk skoro zapomněl na ty galeje, co každý měsíc prožívá...

Lahev na vodu

Mám takovou pěknou designovou z borosilikátového skla se slepičím oblečkem. Tu mám ale na výstavce. Protože ta první slouží stále dobře. Je z nezávadného plastu, na studené i horké nápoje. I když v ní třeba zapomenu čaj, lahev vůbec nezasmrádne, což je z mého pohledu její hlavní přednost. Občas je potřeba rozebrat náústek a pořádně ho vyčistit, i když ho třeba tolik nevyužíváte a spíš lahev šroubujete jako já.

Když jdete do města nebo na výlet a přepadne vás žízeň, nemusíte kupovat malou PET lahev na jedno použití, pokud si s sebou zabalíte vodu z vodovodu. Můžete si už doma připravit svůj oblíbený čaj, nebo udělat čerstvou šťávu z ovoce.

Vlastní taška na nákup

Jestli máte v kabelce nebo batohu nějakou přihrádku, určitě se tam vejde složená plátěná nákupka. Ta vydrží rozhodně víc než obyčejná plastová taška za korunu. Ve světě se od těchto jednorázových plastů stejně pomalu upouští. Co na jedné straně planety vyhodíte, na druhé k vám připlave na dovolené u moře. Já hřeším jen občas a když už, tak si u pokladny koupím papírovou.
Na fotce vidíte můj nejnovější úlovek :)

Teplé zimní punčocháče

Jestli taky rádi (nebo možná spíš rády) nosíte sukně, možná se jich nechcete vzdát ani v zimě. Já nosím sukně většinou i během zimních měsíců, takže povinnou výbavou jsou dostatečně teplé punčocháče. Sehnat takové punčocháče není úplně jednoduché, často je problém velikost a také omezená nabídka. Letos jsem si pořídila troj  nové kousky a zde jsou moje tipy a zkušenosti:

Materiál
Na polyester mě moc neužije, raději volím bavlnu s elastanem, do velké zimy klidně i bavlnu s příměsí vlny. V punčocháčích se nejčastěji vyskytuje ovčí vlna, ovčí merino vlna (merino je jemnější než klasická vlna) a kašmír (vlna z kašmírové kozy).

Velikost
Vybrat správnou velikost punčocháčů přes internet je trochu oříšek, je třeba to zkoušet, já už vím, že si vezmu raději větší číslo (XL místo klasické L, kterou nosím), protože bavlněné punčocháče nejsou tak pružné, i když třeba mají podíl lycry/elastanu. Při nákupu v kamenném obchodě se soustředím na velikost v pase, občas se mi totiž stane, že i moje velikost má v pase spíš dětský rozměr, což je mi dosud zákadou :)

Některé obchody už nabízejí i punčocháče pro plnoštíhlé ženy.

Jestli bojujete s tím, že se vám punčochové kalhoty rolují směrem dolů a nedrží v pase, vyzkoušejte punčochy se zvýšeným pasem.

Když neseženete hodně teplé punčocháče, můžete ty svoje běžné kombinovat s pletenými návleky. Další možností jsou sportovní termolegíny s teplými ponožkami. Jestli nosíte vysoké boty, nikdo si nevšimne, že místo punčocháčů máte legíny a nebude vidět rozdílný odstín ponožek.

Barvy
Co se týče barev, tak v nabídce převládá šedá nebo černá. Po jiných odstínech chce trochu zapátrat.


Moje tipy:

Tchibo
Strukturované punčochové kalhoty
Kombinace černé a šedé, velikost L mi sedí, jsou příjemné, materiál: 73 % bavlna, 20 % polyamid, 7 % elastan. V nabídce mají více punčochových kalhot s bavlnou, což mě těší. Praní v pračce na 30° přežily bez úhony.

Zdroj obrázku www.tchibo.cz

Marilyn
Punčocháče ARCTICA 250
Punčocháče s podílem vlny (20%), jsou hodně teplé a silné, objednala jsem pro jistotu velikost XL, ta sedí akorát. V nabídce mají více punčochových kalhot s vlnou, několik strukturovaných bavlněných stylů punčocháčů. Zaujaly mě modely se zvýšeným pasem, protože já často bojuju s tím, že se mi punčocháče pomalu ale jistě rolují dolů :) Z barev převažuje šedá, černá a sem tam nějaké hnědá.

Punčocháče mají po vyprání žmolky. Já teda všechny punčocháče peru v pračce, takže možná je to tím. Na rubu mají "froté" úpravu, díky tomu jsou opravdu hodně teplé (nejteplejší, jaké jsem kdy měla).

Zdroj obrázku www.e-marilyn.cz

Pippy.cz
Dámské pletené punčochy Celine Veneziana 150 den
Eshop se zajímavými značkami a přehledným filtrováním. Dříve jsem vlastnila takové příjemné krémové punčocháče. Vyhlásila jsem po nich pátrání. Našla jsem podobné, znovu jsou bavlněné (+polyamid a elastan), hodně světle krémové, strukturované - mají na sobě vyplétaný vzorek. Působí něžně a romanticky, podobné jsem dřív nosila hlavně k této motýlkové sukni.

Zdroj obrázku www.pippy.cz - já mám ale variantu panna

Timea
Šikovné filtrování zboží podle materiálu. Na můj vkus občas zběsilé vzory, preferuju jednobarevné punčocháče a vzory si odbydu v rámci sukně. Barvy trochu přibývají, ale většina zboží pouze v menších velikostech, takže jsem si nevybrala...

Calzedonia
V tomto řetězci s punčochovým zbožím jsem narazila na zajímavé silné punčocháče s kašmírem, dokonce je na výběr z mnoha barev a odstínů. Já už jsem letos zásobená, ale jako tip se mi to zdá dobrý. Calzedonii najdete ve většině obchodních center, takže není problém se na punčocháče zajít podívat.

Pokud máte taky nějaké tipy, budu ráda, když se o ně se mnou podělíte, sukně mě zatím neomrzely, takže pátrání po dokonalých punčocháčích nekončí :)

O třech slepičkách - kniha a omalovánky

Dnes vám představím takovou moc roztomilou věc, a to knížku O třech slepičkách. Tu vymyslela jedna šikovná slečna pro Slepici v nouzi, sepsala příběh a dokonce i sama ilustrovala. Jde o vyprávění několika slepiček o tom, co zažily ve velkochovu a jaký je rozdíl v tom, když teď žijí s ostatními kámoškami na dvorku u hodných lidí. Nejde ale o žádná drastická fakta, takže nebojte, přeci jen je knížka určená primárně pro děti.

V knížce najdete také informace o značení vajíček a nakonec ještě několik stránek omalovánek. Mně osobně tento způsob vyprávění dost baví a myslím, že pokud máte dítko v tom správném věku, vedete nějaký zájmový kroužek, nebo dokonce učíte ve škole, může to být tip na pěkné čtení s přesahem.

Zakoupíte zde a výtěžek jde na aktivity iniciativy Slepice v nouzi ;)

Pečené jedlé kaštany

Tohle je velká dobrota! Jedlé kaštany můžete koupit na trhu nebo občas i v supermarketu, pokud máte rádi dobrodružství, můžete si je zkusit nasbírat v přírodě. V záložce dejte ořechy a vyberte kaštan jedlý. Není jich tolik, ale třeba budete mít štěstí na dobrou úrodu. Sklizeň začíná v polovině října.

Jak kaštany připravit?
Kaštany pečeme ve slupce, ideálně v troubě, přijde mi to nejpraktičtější. Z vypouklejší strany je nařízneme do kříže cca 4 mm hluboko. Pečeme na 200°C po dobu 10-15 minut. Po mírném zchladnutí je co nejrychleji oloupeme, pokusíme se sundat, jak tvrdou tak tu přilnavou vrstvu. Je to trochu výzva, ale stojí to za to!

Králík a jeho nemoci

Za tu dobu, co sdílím domov s paní Králíkovou, už jsem musela řešit několik králičích zdravotních problémů. Když jsem vyhledávala informace na internetu, většinou jsem toho našla málo, nebo skoro nic. Proto jsem se rozhodla „obohatit“ internet o své zkušenosti s různými králičími nemocemi, které Bobinu za její život potkaly.

Ucpaná střeva

Nejčastější zdravotní problém u králíků. Jde o neprůchodnost střev v kombinaci s nadmutím. Střeva jsou nejčastěji ucpána chlupy (domácí králíci línají daleko víc než králíci žijící ve volné přírodě). Králíci si čistí kožíšek jako kočka olizováním a chlupy pak konzumují. Může jít také o chybu v jídelníčku, kdy králíkovi něco nesedne a špatně tráví.

Jak to poznám?
Králík přestane jíst, je v nepohodě – pokud jste se svým králíkem často, tak hned poznáte, že se chová jinak. Králík má tendenci jakoby zvláštně pokládat břicho na zem, břicho ho bolí, takže se i jinak pohybuje. Když králíka bolí břicho, tak se málo hýbe, což má za následek zhoršení stavu střev (problém se zacyklí).

Králík nemůže dlouhodobě hladovět, takže já v tomto případě jedu s Bobinou na veterinu, kde jí podají léky pro podporu činnosti střev + pokud králík sám nejí, je potřeba ho přikrmovat nuceně. Králík dostává lék proti bolesti, protože když ho nic nebolí, spíš bude aktivní a střeva se tak přirozeně rozhýbou. Jako podpůrný prostředek můžete vyzkoušet masáž břicha – jestli vám to váš ušák dovolí :)

Jak tomu předcházet?
Nepodávat nadýmavé potraviny. Pokud vám to králík dovolí, tak vyčesávat, můžete taky vyzkoušet speciální doplněk stravy, který pomáhá s trávením chlupů - Rodicare Hairball. Já jsem koupila i balení granulí Rodicare Basic, které mají sloužit jako prevence, ale Bobina o granule nejeví bohužel zájem.

Zánět ucha

Na zánět ucha trpí více králíci s ušima položenýma dolů (říká se jim berani). U Bobiny se zánět projevil ošklivým zápachem z ucha a změnou v chování. Na rentgenu to vypadalo, že jde o zánět středního ucha. Veterinářka mi řekla, že ucho se u králíků nepíchá tak jako u lidí, plus léčba antibiotiky je zdlouhavá a nejistá, nejjistější způsob ošetření je tedy operace. Při operaci ucho vyčistili a udělali Bobině rekonstrukci ucha – ucho nechali víc otevřené, aby větralo. Po operaci dostávala antibiotika injekcí (při kontrole na veterině) a lék na bolest dle potřeby. Momentálně se musí ucho cca dvakrát týdně vypláchnout, jinak se zdá být vše v pořádku.

Rakovina dělohy

Až 80% samiček králíků, které nemají mladé, dříve či později postihnout změny na rozmnožovacím ústrojí – tuhle informaci najdete všude možně na internetu. Můžu potvrdit. U Bobiny nastalo krvácení a ještě ten den ji vykastrovali. Doporučuje se kastrace preventivní, protože ne vždy se problém podaří včas podchytit.

Vytržený drápek

Jen taková drobnost, ale pokud se stane a vidíte tolik krve, může vás to vyděsit. Ránu je nejlepší něčím vydesinfikovat – mně byl doporučený roztok hypermanganu, krvácení by mělo brzy přestat. Drápek doroste nový, možná křivý, ale doroste.


Toto jsou moje vlastní zkušenosti, spoustu dalším informací od jiných chovatelů najdete na webu www.kralici.cz, což je poměrně dobře vytvořená webová stránka, na které si můžete dohledat základní informace o zdraví, jídelníčku, popřípadě jsou zde tipy na veterinární kliniky, na kterých se specializují na králíky. Jak jsem brzy po pořízení Bobiny zjistila, ne každý veterinář, co ošetřuje kočky a psy, rozumí králíkům a je na jejich potřeby vybaven.

Konec doby klecové?

Když nastávají ve společnosti změny, můžete dělat, že je nevidíte a že jiný než starý řád věcí není možný, nebo můžete začít přemýšlet o tom, jak se dané situaci přizpůsobit a třeba z ní ještě něco získat. Jsou to dva přístupy, které můžete krásně ilustrovat problematikou klecových chovů slepic.

Zatímco předsedkyně představenstva Českomoravské drůbežářské unie v tomto rozhovoru tvrdí, že slepice jsou v klecích spokojené, pan Dvořák, který vlastní statek kousek od Prahy, si uvědomuje, že welfare zvířat je momentálně dost aktuální téma a snaží se najít způsoby, jak chovat slepičky tak, aby se mohly celý den pohybovat po louce a mít možnost si zahrabat, protáhnout se, nebo sezobnout něco dobrého v trávě.

Na videu vidíte speciální mobilní kurník a slepičky na volno v ohradě:

Pak Dvořák je jako jeden z mála ochotný spolupracovat s organizací Slepice v nouzi a konkrétně jeho slepičky z halového chovu se tak mohou dostat i na váš dvorek, kde udělají ještě spoustu radosti.

Pokud jste vegani, tak tohle asi není téma pro vás. Pokud ale vejce jíte, tak vězte, že od klecových chovů se postupně ustupuje (jsou to ty s číslem 3 na začátku kódu na vejci), v halách mají slepice daleko lepší podmínky pro život (vejce nosnic z hal mají na začátku kódu číslo 2)...
 

...no a ty z volného chovu (číslo 1 nebo 0) už mají povětšinou opravdovou pohodu. Jediné, co je pak problematické, je období, kdy se snůška krátí, proto jsem ráda, že si je lidé z velkochovů vykupují a berou k sobě na zahradu, kde mohou žít třeba ještě pár let.

Jestli nemůžete nebo nechcete slepičky chovat, zkuste se poptat ve svém okolí, nebo ve skupině na Facebooku, zda by vás nemohl někdo domácími vajíčky zásobovat.

Bioabecedář Hanky Zemanové a mandlové rostlinné mléko

Knihu Bioabecedář Hanky Zemanové mám doma už několik let a načerpala jsem z ní kdysi velké množství informací, které mi pomohly zorientovat se v tématu zdravé výživy. Před pár dny jsem po ní znovu sáhla a musím říci, že je stále aktuální, už vyšla ve třetím vydání, takže je vidět, že i ostatním přijde kniha užitečná. Je to takový přehledný a dobře vysvětlený průvodce světem jiných než klasických potravin (celozrnných, bio atp.), není to jen o tom, co je lepší, ale v knize je vysvětleno, jak různé potraviny vznikají (třeba rafinované oleje nebo homogenizované mléko), takže má člověk hned představu, co se děje s potravinou, než si ji koupí a zkonzumuje.

V knize najdete 318 stran teorie o potravinách a zbytek jsou recepty, které jsem já osobně nevyužila, ale já nejsem prostě typ na knihy s recepty :)

Nakonec vám ještě doporučím mandlovo rýžové mléko, které je za mě jedno z nejlepších, které můžete na trhu najít, lepší už by bylo asi jen čerstvé mandlové nemléko ;) Pokud kupujete rostlinná mléka, čtěte jejich složení, zjistila jsem totiž, že jsou často přislazovaná a všeobecně obsahují na můj vkus zbytečně moc přidaných látek. V mléku z fotky najdete jen vodu, rýži, mandle, slunečnicový olej a sůl.

Ono tahle poučka platí vlastně i pro ostatní potraviny (čím méně ingrediencí ve složení najdete, tím lépe).

Papírové vystřihovánky od Canonu

Papírové vystřihovánky...jako malá jsem si občas skládala auta nebo domky z časopisu ABC, jako velká jsem si složila papírový fotoaparát s dírkovou komorou.

Jestli vás skládanky baví, nebo máte doma děti, které si potřebují procvičit jemnou motoriku a trpělivost, zkuste se kouknout na úžasnou galerii od Canonu - Canon Creative Park, kde si můžete stáhnout a vytisknout libovolnou skládačku, a to úplně zdarma. Vystřihovánky jsou řazeny podle témat, já jsem hned zabrousila do sekce zvířat a našla tam králíka, který jako by Bobině z oka vypadl.

Pokud je vystřihovánka ve formátu letter, tak se ničeho nebojte, prostě si ji vytiskněte 1:1 na klasickou A4 (letter má rozměry 279,4 × 215,9 mm, tedy o trochu menší než A4).

Skládačky tiskněte na tvrdší papír, můžete si stáhnout také návod, ale více méně je práce intuitivní.
Stačí vědět, že:

zelené puntíky se lepí k tomu samému dílu modelu
modré puntíky slouží k přilepení k jinému dílu modelu
čárkovaný sklad se skládá na stříšku
čerchovaný sklad (tečka čárka tečka čárka atd.) se skládá na žlábek

Je to piplačka, ale výsledek stojí za to!

Animovaná pohádka Ježek v mlze (Jožik v tumaně)

Musím se s vámi podělit o pohádku, která je tak kouzelná, že až přechází zrak. Nevím, jak vy, ale já miluju klasické ručně animované pohádky, jsou mi stokrát milejší než ty moderní 3D, v počítači vytvořené.

Ježek v mlze je ruská krátká pohádka z roku 1975. Už od první chvíle mi byl hlavní hrdina sympatický, bodlinky má všemi směry, pečlivě našlapuje svými malými pacičkami a v ruce nese medvědovi něco na zub. Kdybych byla malé dítě, nejspíš bych se pohádky bála, protože je taková tmavá a záhadná až hororová, ale teď na mě působí neskutečně poeticky.

V původním ruském znění, ale kdybyste chtěli, najdete ji i s anglickými titulky.

V noci se mi zdálo o kravách

A bylo to tím, že jich mám plnou hlavu :)

Milan Kasl v Galerii 1

Už je to strašně dávno, co jsem byla na výstavě, ani nepamatuju. Tato výstava je ale speciální! Je to spojení výstavy obrazů malíře Milana Kasla a činnosti iniciativy Slepice v nouzi. Plzeňský umělec si totiž už několik let pořizuje slepičky vyřazené z velkochovu, dává jim nový domov a při té příležitosti si je také maluje. Nemaluje tedy rovnou na slepice :D ale má je jako modelky a v nadživotní velikosti je portrétuje na plátna.

No a neziskovka Slepice v nouzi se „nepotřebným“ slepičkám věnuje už několik let. Obrazy jsou vystaveny celé září v městské Galerii 1, která se nachází na rohu ulice V Jámě a Štěpánské. U vchodu si nezapomeňte vzít propagační materiály o tom, jak každý může těmto opomíjeným opeřeným tvorům pomoci.

Luční kvítí a jeho přátelé