čtvrtek 6. února 2014

Kam se odstěhoval glutamát?

Strašidlo jménem glutamát sodný zná asi každý. Výrobci ho přidávají do potravin, aby zvýraznili chuť surovin, kterých tam pak mohou dát méně, než kdyby tam glutamát nebyl. Je to vlastně takové šidítko.
Glutamát je ale zároveň neurotransmiter, který má dráždivý účinek na naši nervovou soustavu. V praxi to vypadá tak, že si jakoby více pochutnáme. Kromě chuti totiž obdržíme ještě zážitek v podobě stimulace mozku.

zdroj obrázku: http://chytiljsem.cz

Léta jsem se vyhýbala potravinám, které glutamát obsahují. Ne tedy všem, ale proč zatěžovat tělo chemikáliemi, které vlastně nepotřebuje? Proto jsem byla příjemně překvapená, když se začaly vyrábět potraviny, na kterých bylo jasně uvedené: bez přidaného glutamátu.


Člověk by si řekl, že když je to uvedené na obalu, tak s tím mohu počítat a občas jsem si nějakou tu polévku z pytlíku koupila. Jenže, jak už to tak bývá, zase jsem naletěla. Ještě si jasně pamatuji, jak jsem při čtení složení narazila na „kvasnicový extrakt“. No skvělé, říkám si. Kvasnice jsou dobré na pleť, obsahují spoustu vitamínů, dokonce se přidávají zvířatům do jídla, aby měli zdravou kůži a pěknou srst. V tomto omylu jsem žila několik měsíců, než jsem zjistila, že ten „výtažek z droždí“ je vlastně jenom náhražka glutamátu pod jiným názvem.
A může se jmenovat i takto:
kvasnicový výtažek
rostlinný bílkovinný hydrolyzát
sojový bílkovinný hydrolyzát
sojový hydrolyzát

Setkala jsem se dokonce i s potravinou, která měla v cizojazyčném složení kvasnicový extrakt, ale ten byl do češtiny přeložen jen jako kvasnice. Glutamát a jeho příbuzní se nejčastěji vyskytují v přefabrikovaných potravinách. Možná, že šunka by bez nich chutnala málo šunkově, ale kdo by se divil, když je v ní třeba jen 60% masa?

Ne, že bych měla z glutamátu až tak velkou panickou hrůzu, ale zase jsem si jednou připadala docela dost napálená. Kupuji si něco, co budí dojem, že je to mezi nezdravými potravinami to lepší, ale nakonec je to prašť jako uhoď.

Žádné komentáře:

Okomentovat