Korálkový náhrdelník

Nedávno jsem šla do galanterie pro právě jednu (vážně jednu!) věc a odcházela jsem s taštičkou plnou komponentů ke tvoření. Marketinkové oddělení obchodu si může zatleskat, chytila jsem se jako ryba na háček :) V prostoru galanterie mají totiž taková lidská torza, na která aranžují různé hand made bižuterní sady. Do oka mi padl jeden neobvyklý náhrdelník a v nějaká zaslepené euforii jsem si hned koupila vše, co bylo potřeba k jeho vyrobení.

Pokud byste si chtěli podobný skvost doma vyrobit, budete potřebovat:

• modistickou dutinku (do té doby jsem netušila, že něco takového existuje)

• korálky, kterými chcete dutinku naplnit

• zakončení náhrdelníku (obyčejné, nebo ozdobné) - do tohoto komponentu by se měl vejít konec dutinky, aby zůstalo vše na pohled "čisté"

• zapínání náhrdelníku

• pevnou nit

• textilní lepidlo, nůžky, jehlu

Začneme tak, že konec dutinky svážeme nití, přehneme a pořádně utáhneme.

 

Uzlík můžeme trochu zakápnout lepidlem a nitě protáhneme koncovkou tak, že se nám ohyb dutinky schová uvnitř. Vyčuhující konec dutinky odstřihneme.

Na koncovku navážeme nitěmi zapínání, nitě provlíkneme pomocí jehly koncovkou zpět a odstřihneme. Měli bychom mít čistě uzavřený jeden konec dutinky.

Pak už stačí do dutinky nasypat korálky, jeden po druhém, ale možná vymyslíte nějaký zlepšovák. A když máte vyplněnou požadovanou délku, dutinku zakončíte stejným postupem, jako jste ji uzavřeli na začátku.

Dutinek můžete použít na náhrdelník více, můžete je i různě proplétat. Korálky můžete volit podle příležitosti a míchat je v rámci jedné dutinky, nebo naplnit každou dutinku jinou barvou korálků.

A když už tedy skloňuji dutinku ve všech pádech, trochu jsem si ji prověřila a zjistila jsem, že se používá především na výrobu klobouků a fascinátorů, dále na aranžování květinových vazeb atp. No a jak jsme se už přesvědčili, je to zajímavý komponent při výrobě náhrdelníků, ale třeba i náušnic.

PS: Právě jsem zjistila, že z podobných dutinek se dá vytvořit docela originální účes :D

zdroj http://www.pinterest.com/pin/418342252859197906/

"Vítej doma" triko

Ušila jsem dárek, který si na svého majitele ještě nějakou chvíli počká. Budoucí vlastník se momentálně potuluje někde na jižní polokouli a do Čech dorazí až za necelé dva měsíce. Barevná kombinace mě zaujala při sledování filmu. Na sobě ho tam má režisér/herec Xavier a zde je důkaz:

z filmu J’ai tué ma mère

Moje varianta :)

Už za 7 týdnů! :)

zdroj obrázku http://www.gophoto.us

Co zahřeje lépe než zemní plyn z Ruska?

Dobrý skutek! A jelikož už docela přituhuje, dopřála jsem si dobré skutky rovnou tři. Jsou to tři andílci, kteří se budou společně s ostatními prodávat v Brně a výtěžek poputuje na obecně prospěšnou společnost Na počátku http://napocatku.cz/.

"Poskytujeme poradenství, ubytování a podporu těhotným ženám a matkám s dětmi v nepříznivé životní situaci. Pomáháme chránit a rozvíjet lidský život."

Motivační video k tvoření mě zaujalo, tak jsem se rozhodla, že se také zapojím.

Andělé života from Pinarto - creative studio on Vimeo.

Kuk!

Více o projektu se dozvíte zde.

Kalhoty pro sukňový typ

Před pár lety jsem přestala být kalhotový typ. Odjakživa jsem se mačkala v džínách a kraťasech, až mě napadlo, že bych to mohla zkusit jinak. Udělala jsem to tak, že jsem si přestala kupovat kalhoty a ty staré postupně dosloužily.

Na střední škole jsem dost ujížděla na manšestru. Jeden čas jsem měla z manšestru skoro vše včetně batohu a penálu. Jak jsem nedávno zjistila, je manšestr vlastně upravený samet. Proto je tak krásně heboučký! Na obrázku je vidět, jak jsou některá vlákna nechána v osnově a jiná střižená, to vytváří charakteristické proužky.

zdroj obrázku http://www.fashion-era.com/velvets/velvet.htm

Trochu jsem zauvažovala o návratu k manšestru a nakonec si pořídila tuhle super látku v petrolejové barvě.

Z ní jsem ušila manšestrové kalhoty. Střih je rovný, v pase bokový, nejdřív mi byly malé, tak jsem je rozšiřovala, pak jsem šití na pár týdnů odložila, o pár kilo zhubla a musela je naopak zabírat. Žehlila jsem je, ale ty chloupky jsou nezkrotitelné :)

První letošní panenka Tilda

Tilda je norská značka designérky Tone Finnanger. Je to celý kouzelný svět panenek, zvířátek, látek doplňků a knížek s návody, jak si všechny ty romantické místy až přeslazené věci vyrobit. Loni jsem vyráběla celou skupinku panenek, letos jsem ušila zatím jen jednu. Dvě z látek na šatičky jsou originální značky Tilda, ta třetí červenobílá vánoční je z českého obchodu.

Z těchto látek jsem ušila šatičky.

Pak jsem se dala do šití samotné panenky. Nejdříve jsem si překreslila tělíčko a končetiny, ty jsem ušila a vycpala. Nohy nejsou v tělové barvě, protože mají simulovat punčošky.

Jednotlivé části těla jsem sešila k sobě.

A dozdobila. Použila jsem originální zlatou korunku, červené korálky, zlatou stuhu, na tváře červenou pastelku a na oči gelový fix na textil. Nezapomněla jsem ani na křídla, protože jde o andělskou princeznu. Křídla jsou ze světlé látky a tylu s třpytkami.

Docela piplačka, ale stojí to za to. Protože mám v bytě špatné světlo, využila jsem pěkného počasí a vydala se s panenkou do Stromovky :)

Kurz konstrukce střihů, 4. lekce

Poslední lekce podzimního kurzu byla ve znamení manipulace základního střihu živůtku. Zase jsme rozstříhávali malé papírové živůtky a tvořili z nich variace na halenky a na šaty.

Na jaře bude kurz pokračovat konstrukcí košile a kabátu. Takže mám dost času si rozmyslet, jestli do toho zase půjdu. V úterý jsem měla hlavu jako pátrací balón :) Ale už se těším, až si narýsuju vlastní základní halenku, která bude jen a jen pro mě a pouze na moje míry :)

A jak si představit střihové manipulace? Třeba tak, že jsme na přední díl živůtku (je to ten napravo)...

...nakreslili linie, kde se bude střih dělit...

...a posléze ho tam rozstřihli...tady je rozdělený přední díl.

Princip princesového střihu vidíte na této kresbě...jde o linii vedoucí z průramku přes prsa dolů...

To je jen jedna z mnoha variant na základní střih halenky. Kromě toho jsme řešili klopu, kterou když si narýsujete k základní halence, získáte střih na sáčko.

Jó, udělat si tak sako pěkně na míru :)

Xavier Dolan

Xavier Dolan je teprve 25 letý režisér/scénárista/herec a nedokážu to říct jinak, než že jeho filmy prostě zbožňuju. Dolanovy filmy jsou plné barev, pomalých záběrů, vyřčených i zatajovaných emocí a úžasné hudby. Jako první jsem viděla „Imaginární lásky“(2010) a soundtrack z tohoto filmu jsem poslouchala ještě hodně dlouho.

Včera jsem čistě náhodou narazila na jeho další film „Zabil jsem svou matku“(2009), zase láska na první pohled :) Název je vlastně trefný, ale zároveň nečekejte žádnou krev a detektivku. Znovu jde „jenom“ o lidské emoce a vášně. Ty v tomto filmu více než přetékají.

Emoce a vášně si užijete i ve třetím filmu „Laurence Anyways“, kde je hlavním tématem transsexualita a jak se s ní vyrovnávají hlavní hrdinové. Žena, která "přichází" o svého muže, a muž, který se mění v ženu. 168 minut filmu a ani sekunda nepřišla nazmar :)

Na co bych ještě upozornila jsou kostýmy, které se ve filmech objevují, často jsou to hodně extravagantní módní kreace, někdy zasazené do absurdních míst a ještě bizarnějších situací. Inspirující.