K tomuto kartáčku mě dovedli dva lidé, které jsem
potkala na Festivalu Evolution. S výrobcem neměli nic společného, já jsem
na festivalu byla se Slepicí v nouzi, oni tam měli stánek Farmy Naděje.
Hned mě zaujal klacík, který jim trčel z úst a který tak roztomile
žmoulali. Když jsem se na něj zeptala, připadala jsem si jako v reklamě na
nejmenovanou zubní pastu (znáte to: můj lékař mi doporučil, po prvním použití
atp.). Samá chvála. Tak jsem se rozhodla vyzkoušet kartáček na vlastní zuby.
Jde o cca 20 cm dlouhou větvičku salvadory perské, což je
strom či malý keř, který roste především v Africe a Asii. V Čechách
se větvičky tohoto stromku prodávají jako přírodní kartáčky. Větvičku vyndáte
z obalu, okoušete z ní kousek měkké kůry a roztřepenými vlákny si pak
čistíte zuby jeden po druhém.
Já si koupila větvičky hned tři, možná někoho podaruji. Při
prvním použití mě kartáček dost zaujal, protože chutná trochu jako ředkvička,
v nose jsou cítit příjemné silice. Čištění zubů je uklidňující proces, asi
jako dudlík nebo cigareta ;) Poprvé jsem byla moc vehementní a odřela jsem si
dásně, tak na to pozor. Zatím mám větvičku jako doplněk klasického kartáčku.
Údajně by měla zuby i trochu vybělit, na to se docela těším :)
Všude je přírodní kartáček vychvalován jako ekologický a
rozložitelný, což je pravda, ale v okamžiku, kdy se distribuuje
v plastovém obalu, už to z mého pohledu trochu postrádá smysl. Za mě
teda body za skvělou chuť a zábavný proces čištění. Minusové body za tvrdší
štětinky a plastový obal.
Žádné komentáře:
Okomentovat