pondělí 28. září 2015

Z podzimní procházky

Ve středu začal podzim a celý den nám tu pršelo, naštěstí se počasí umoudřilo, tak jsem prodloužené volno prokládala procházkami :)




neděle 27. září 2015

Kde lišky dávají dobrou noc

Pomalu si zvykám na život mimo město. Největší problém je zatím dojíždění, byla jsem zvyklá vyběhnout na tramvaj a neřešit, v kolik co jede. Tady když nedoběhnu, tak už to není taková legrace :) Zatím jsem vyzkoušela dopravit se do Prahy autobusem, vlakem, jednou jsem stopovala na okraji vesnice, protože mi autobus těsně ujel a já se potřebovala dostat do práce, dvakrát jsem jela do sousední vesnice a 3 km se prošla pěšky :) Letecké spojení zatím žádné :))

Dnes jsem se byla podívat ke starému Františkánskému klášteru v Hájku, stojí u křižovatky silnic uprostřed polí a vede k němu poutní cesta až z Malovanky na pražském Strahově. Po cestě bylo dřív dvacet kapliček a už jich tam zbylo jen jedenáct.

sobota 19. září 2015

Lepíky

Mám ráda lepíky, ráda je po lidech házím ;) a ráda se jimi zdobím. Pokud bych si měla navrhnout svoji vlastní brož, byla by ve tvaru chomáčku kuliček s háčky, prostě jako ve skutečnosti, jen trvanlivá. Na Moravě se lepíku říká kudlibabka, což jim ještě dodává na kouzlu, jeden trs jsem si utrhla a pokusila se ho naaranžovat na kabát :)




úterý 15. září 2015

Sukýnka v celé své kráse

Podařilo se mi vyfotit sukni, kterou jsem použila jako model při psaní návodu, ten si můžete přečíst tady:
a slibovaná fotka :)


pondělí 14. září 2015

Kalhoty s kapsami

Tyhle kalhoty jsem nešila já, to aby nedošlo k mýlce, šila je jedna kreativní slečna a já dostala za úkol dodělat jim boční kapsy :)

A jak se dělají kapsy? Nejdřív si rozmyslíte a poznačíte, kam chcete kapsu umístit. Pak si ji nakreslíte a střihnete, což vypadá asi nějak takto:


Kapsu přiložíte lícem k lícu k okraji otvoru na kalhotách, přišijete a pak obě části kapsy sešijete k sobě. Zde vidíte před (jenom smutná díra):


A po (otvor vede do kapsy!):


A na závěr fotka s vystrčenými kapsami :)


pátek 11. září 2015

Jsem vesničan

Přestěhovala jsem se na vesnici za Prahou, bydlím na jejím okraji v dřevěném bytovém domě. První patro 1kk s balkonem. Už je to 13 let, co jsem se ocitla v Praze a před pár lety jsem se konečně začala cítit jako Pražák, i když rodilí Pražáci by mi asi vynadali do naplavenin a vyhnali mě až za vozovnu Vokovice :) Letos se ale událo několik změn a po krátkém pobytu ve svém rodném městě jsem se ocitla tady, uprostřed polí, rybníků, lesíků, kde lišky dávají dobrou noc a někdy si říkám, že i liškám tu musí být dlouhá chvíle. Znovu zažívám ten zvláštní pocit, kdy nepatřím nikam, protože odněkud jsem odešla a v novém domově si zvykám hodně pomalu. Je tu ale krásně, když vyjdu z domu, stačí 5 minut a jsem na cestě mezi poli, z balkonu vidím na remízek, všude stromy a ptáci, v noci jsou vidět hvězdy. I tak se mi stýská, i když vlastně nedokážu konkrétně říci, po čem. Možná po tom pocitu domova, který se ještě nedostavil.
Zatím tu bydlím na stálo jen pár dní, koupání v rybníku už asi nestihnu, ale prosluněný podzim by mohl být také pěkný. Jsem zvědavá, jaká tu bude zima, možná je dobře, že jsem si už od jara pletla vlněné doplňky, protože zima na vesnici bývá prý krutá ;)


středa 2. září 2015

Nový domov coming soon

Už asi měsíc mám klíče od nového bydlení, ale vyskytlo se zatím tolik komplikací a já musela řešit tolik nových událostí, že si říkám, jestli všechny ty zkušenosti, které jsem v poslední době nabrala, zvládnu v tomhle životě ještě vůbec upotřebit ;)

Teď trochu přeháním, ale věc se má tak, že v bytě byla odpojená elektřina, což mi bylo oznámeno, až když jsem si tam poprvé nakráčela s batohem plným věcí. Ale večer při svíčkách byl romantický, to musím uznat :)

Bláhově jsem si myslela, že zavolám na nějaké kouzelné telefonní číslo, tam otočí pákou a já budu zase svítit. Chyba lávky, chtělo to revizi s kulatým razítkem, několik formulářů, vybrat si ten správný tarif odběru energie a pak už se „jen“ domluvit s technikem, kdy že mi jako přiveze ten elektroměr a vše mi zprovozní. Celá záležitost trvala tři týdny.


Dokud jsem neměla elektřinu, nemohla jsem odhalit na jiné "kostlivce ve skříni". Třeba to, že mi nehřeje bojler, takže už svítím, ale zatím se myji jen studenou vodou, je fajn, že je léto, co vám budu povídat ;)

Další věcí je nákup a sestavení nábytku, kde mě ve štychu nechala pro změnu známá švédská firma ;) Nevím, jak to dělají, že se jim daří dát do balení nábytku skoro všechny součástky, ale u knihovny chybí speciální matička, což by snad mohla vyřešit jedna návštěva reklamačního oddělení.

Do toho všeho se mi porouchal počítač, který byl v servisu tři týdny (tři týdny se staly nejspíš mojí novou konstantou potřebnou k vyřešení nějakého problému :))

Tento týden budu mít možná zavedený internet, zavolám specialistovi na elektrické ohřívače vody, aby se podíval, co chybí tomu mému (snad mu toho nechybí moc) a pak už třeba začnu řešit takové ty příjemnější a kreativnější věci jako látku na závěsy nebo barvu koberce, na který se posléze vyvalím a budu si slastně užívat veškerého fungujícího vesmíru. Požitek bude snad trvalejší než třítýdenní konstanta ;)