Živá strava, raw food, syrová strava, princip je jasný, jíst potraviny tepelně neupravované, maximálně tedy do 42°C, a nejlépe ve své přirozené podobě, jak je najdete v přírodě. Nemusíte být 100% raw, ale i tak vám může syrová strava přinést do života mnoho dobrého.
Toto jsou takové trochu heslovité postřehy z přednášky o živé stravě.
Tepelnou úpravou se zvyšuje glykemický index potraviny (= rychlost využití glukózy tělem z určité potraviny). Malý GI znamená, že se cukry uvolňují pomalu a postupně, vysoký GI znamená, že se do krve dostane najednou velké množství cukru a později jeho hladina naopak rychle klesne.
Trávicí leukocytóza = bílé krvinky se zmobilizují a chovají se k potravě jako k cizímu tělesu. Tento jev nastává po každé konzumaci vařené potravy, avšak po konzumaci potravy syrové k němu nedochází.
Jídlo se v přírodě nachází v takové kombinaci, která je pro náš organismus ideálně vstřebatelná.
Pokud nejíme tepelně upravené potraviny, je možnost se zahřát speciálními potravinami jako je zázvor, skořice atp.
Lidské mateřské mléko obsahuje jen kolem 2% bílkovin, podobné procento bílkovin obsahuje většina ovoce či zeleniny, pokud konzumujeme živočišné bílkoviny, nevstřebávají se samy o sobě, ale nejdřív se štěpí na aminokyseliny a až ty si pak tělo jednotlivě podle druhu vybírá pro svoji potřebu.
Jedlý plevel: pampeliška, svízel přítula, jetel, řebříček, jitrocel, maliník, ostružiník, kopřiva, sedmikráska, lebeda, ptačinec žabinec.
Recept na chlorofylovou „bombu“ :) - bylinky nasekáme, dolijeme trochou vody, rozmixujeme, dolijeme další vodou a přecedíme přes plátýnko.
pampeliška – vápník, hořčík
kopřiva – na krvetvorbu, obsahuje hodně železa
svízel – na ledviny
jetel – stejně jako vojtěška obsahuje velké množstvé bílkovin
žabinec – vitamín C, železo
Všechny tyto i jiné zelené rostliny, které považujeme za přebytečný plevel, mají vysoký obsah chlorofylu (zelená barva), ten zvyšuje kvalitu a množství červených krvinek, funguje jako antioxidant. Chlorofyl je složen z vodíku, uhlíku, kyslíku, dusíku a hořčíku, ale pokud ho konzumujeme, přináší také mnoho vitamínů (A, B, C, E).
Pomůže sklenice mléka denně předejít osteoporóze? Je mléko dobré na zuby? NE.
Odkud krávy tento vápník berou? Z mléka? Ne. Získávají vápník jedením trávy!
Vápník z kravského mléka je pro lidi těžko vstřebatelný, aby tělo vápník využilo, potřebuje správný poměr vápníku, fosforu a hořčíku, pokud se tak nestane, tělo vápník naopak složitě odbourává.
Jaké potraviny obsahují daleko větší množství vápníku než mléko?
Mák, pažitka, lískové oříšky, mandle, sojové boby, sezamová semínka, mořské řasy, fazole
Ale není důležitý jen obsah vápníku, ale i jeho vstřebatelnost v lidském těle.
Žádné komentáře:
Okomentovat