Králík a jeho nemoci

Za tu dobu, co sdílím domov s paní Králíkovou, už jsem musela řešit několik králičích zdravotních problémů. Když jsem vyhledávala informace na internetu, většinou jsem toho našla málo, nebo skoro nic. Proto jsem se rozhodla „obohatit“ internet o své zkušenosti s různými králičími nemocemi, které Bobinu za její život potkaly.

Ucpaná střeva

Nejčastější zdravotní problém u králíků. Jde o neprůchodnost střev v kombinaci s nadmutím. Střeva jsou nejčastěji ucpána chlupy (domácí králíci línají daleko víc než králíci žijící ve volné přírodě). Králíci si čistí kožíšek jako kočka olizováním a chlupy pak konzumují. Může jít také o chybu v jídelníčku, kdy králíkovi něco nesedne a špatně tráví.

Jak to poznám?
Králík přestane jíst, je v nepohodě – pokud jste se svým králíkem často, tak hned poznáte, že se chová jinak. Králík má tendenci jakoby zvláštně pokládat břicho na zem, břicho ho bolí, takže se i jinak pohybuje. Když králíka bolí břicho, tak se málo hýbe, což má za následek zhoršení stavu střev (problém se zacyklí).

Králík nemůže dlouhodobě hladovět, takže já v tomto případě jedu s Bobinou na veterinu, kde jí podají léky pro podporu činnosti střev + pokud králík sám nejí, je potřeba ho přikrmovat nuceně. Králík dostává lék proti bolesti, protože když ho nic nebolí, spíš bude aktivní a střeva se tak přirozeně rozhýbou. Jako podpůrný prostředek můžete vyzkoušet masáž břicha – jestli vám to váš ušák dovolí :)

Jak tomu předcházet?
Nepodávat nadýmavé potraviny. Pokud vám to králík dovolí, tak vyčesávat, můžete taky vyzkoušet speciální doplněk stravy, který pomáhá s trávením chlupů - Rodicare Hairball. Já jsem koupila i balení granulí Rodicare Basic, které mají sloužit jako prevence, ale Bobina o granule nejeví bohužel zájem.

Zánět ucha

Na zánět ucha trpí více králíci s ušima položenýma dolů (říká se jim berani). U Bobiny se zánět projevil ošklivým zápachem z ucha a změnou v chování. Na rentgenu to vypadalo, že jde o zánět středního ucha. Veterinářka mi řekla, že ucho se u králíků nepíchá tak jako u lidí, plus léčba antibiotiky je zdlouhavá a nejistá, nejjistější způsob ošetření je tedy operace. Při operaci ucho vyčistili a udělali Bobině rekonstrukci ucha – ucho nechali víc otevřené, aby větralo. Po operaci dostávala antibiotika injekcí (při kontrole na veterině) a lék na bolest dle potřeby. Momentálně se musí ucho cca dvakrát týdně vypláchnout, jinak se zdá být vše v pořádku.

Rakovina dělohy

Až 80% samiček králíků, které nemají mladé, dříve či později postihnout změny na rozmnožovacím ústrojí – tuhle informaci najdete všude možně na internetu. Můžu potvrdit. U Bobiny nastalo krvácení a ještě ten den ji vykastrovali. Doporučuje se kastrace preventivní, protože ne vždy se problém podaří včas podchytit.

Vytržený drápek

Jen taková drobnost, ale pokud se stane a vidíte tolik krve, může vás to vyděsit. Ránu je nejlepší něčím vydesinfikovat – mně byl doporučený roztok hypermanganu, krvácení by mělo brzy přestat. Drápek doroste nový, možná křivý, ale doroste.


Toto jsou moje vlastní zkušenosti, spoustu dalším informací od jiných chovatelů najdete na webu www.kralici.cz, což je poměrně dobře vytvořená webová stránka, na které si můžete dohledat základní informace o zdraví, jídelníčku, popřípadě jsou zde tipy na veterinární kliniky, na kterých se specializují na králíky. Jak jsem brzy po pořízení Bobiny zjistila, ne každý veterinář, co ošetřuje kočky a psy, rozumí králíkům a je na jejich potřeby vybaven.

Konopí je lék

Víte, že dříve bylo konopí na území Čech docela běžnou rostlinou? Vyrábělo se z něj oblečení, provazy, sloužilo jako stavební materiál, psalo se na konopný papír, plus samozřejmě sloužilo jako léčivá rostlina k vnějšímu i vnitřnímu použití.

Pokud vás zajímá historie využití konopí, doporučuju si pustit pořad Jaroslava Duška, kde se svými hosty probírá historii konopí i jeho supervlastnosti, kvůli kterým by stálo za to se k jeho pěstování vrátit.

Možná je pro vás konopí jen symbolem drogy, která člověka zhulí, ale třeba vás nadchne tak jako mě a pro začátek si můžete vyrobit jednoduchou konopnou mastičku.
Svoji první domácí konopnou mastičku jsem dostala od kamarádky a učarovala mě svými účinky, je skvělá na různé odřeniny nebo ekzémy, kůže se rychle hojí - toť mé zkušenosti. Dále se uvádí, že konopná mast je dobrá na problémy s klouby, svaly a šlachami (namožení, bolest atp.) – k té se doporučuje přidat také kostival, protože ten má podobné účinky, používá se na revma, k léčbě lupénky atp.

K výrobě konopné mastičky budete potřebovat:
Konopí
Bambucké máslo
Kvalitní rostlinný olej na naředění (aby bylo máslo po ztuhnutí lépe roztíratelné)

Postup mám stále stejný jako u heřmánkové a měsíčkové mastičky. Bambucké máslo rozpustím a nasypu do něj sušené konopí, nechám den nebo dva odstát, mast ztuhne, tak ji za pár dní znovu rozpustím, uvolňují se léčivé látky z rostliny. Takto opakuji cca týden až 14 dní a nakonec přefiltruji přes plátno, doplním o avokádový olej a naliju do nádobek.
Nově mám takové krásné nádobky z tmavého skla.

Konec doby klecové?

Když nastávají ve společnosti změny, můžete dělat, že je nevidíte a že jiný než starý řád věcí není možný, nebo můžete začít přemýšlet o tom, jak se dané situaci přizpůsobit a třeba z ní ještě něco získat. Jsou to dva přístupy, které můžete krásně ilustrovat problematikou klecových chovů slepic.

Zatímco předsedkyně představenstva Českomoravské drůbežářské unie v tomto rozhovoru tvrdí, že slepice jsou v klecích spokojené, pan Dvořák, který vlastní statek kousek od Prahy, si uvědomuje, že welfare zvířat je momentálně dost aktuální téma a snaží se najít způsoby, jak chovat slepičky tak, aby se mohly celý den pohybovat po louce a mít možnost si zahrabat, protáhnout se, nebo sezobnout něco dobrého v trávě.

Na videu vidíte speciální mobilní kurník a slepičky na volno v ohradě:

Pak Dvořák je jako jeden z mála ochotný spolupracovat s organizací Slepice v nouzi a konkrétně jeho slepičky z halového chovu se tak mohou dostat i na váš dvorek, kde udělají ještě spoustu radosti.

Pokud jste vegani, tak tohle asi není téma pro vás. Pokud ale vejce jíte, tak vězte, že od klecových chovů se postupně ustupuje (jsou to ty s číslem 3 na začátku kódu na vejci), v halách mají slepice daleko lepší podmínky pro život (vejce nosnic z hal mají na začátku kódu číslo 2)...
 

...no a ty z volného chovu (číslo 1 nebo 0) už mají povětšinou opravdovou pohodu. Jediné, co je pak problematické, je období, kdy se snůška krátí, proto jsem ráda, že si je lidé z velkochovů vykupují a berou k sobě na zahradu, kde mohou žít třeba ještě pár let.

Jestli nemůžete nebo nechcete slepičky chovat, zkuste se poptat ve svém okolí, nebo ve skupině na Facebooku, zda by vás nemohl někdo domácími vajíčky zásobovat.