Díky Bobině jsem začala více přemýšlet o tom, co jím. Došlo
mi, že označit část zvířat za hloupá (= ke konzumaci) a druhou část za chytrá
(= domácí mazlíčci), je strašně krátkozraké. Díky tomu, že jsem zjistila, jaký
mají králíci bohatý sociální život a jak moc jim to myslí, jsem se začala
zajímat i o jiné živočichy a přistupovat k nim jako k tvorům
s vlastní myslí a překvapivou inteligencí. Dříve jsem byla klasický
kočka/pes člověk, až s Bobinou mi došlo, že kamarádit se můžete skoro s každým
živočišným druhem.
I jinak se ale změnil můj jídelníček. Jelikož jsou králíci
býložravci, je u nás v lednici vždy nějaká zelenina nebo ovoce. Mrkev,
petržel, fenykl, jablko, červená řepa. Protože Bobina pozná zvuk otvírání
lednice, občas svádíme boj o potravinové zdroje. Minule mi vyndala ze spíže
pytlík s cereáliemi a nechtěla ho pustit, chvíli jsme se přetahovaly a
skončilo to vysypáním obsahu na podlahu.
Je to tak, Bobina mě udržuje stále ve střehu. Dobře ví, kdy
jsem v koupelně, i kdyby předtím spala tvrdým spánkem. To je pro ni
znamení, že může během několika minut provést to, na co si v mé
přítomnosti netroufne. Třeba skočit ze země na židli a pak na stůl a ohryzat
tam moji oblíbenou květinu. Ráda přesouvá věci, takže když dojí drobky
z talíře, talíř nemilosrdně odsune ze stolku na zem. Ano, je to vlastně
takový malý záškodník, ale natolik roztomilý, že jí to prostě musíte odpustit :)
Kolikrát jsem si myslela, jak jsem na ni vyzrála, ale ona byla zase o krok na
před. Až přistane první člověk na Marsu, předpokládám, že tam najde králičí bobky :)
Žádné komentáře:
Okomentovat