Vylepšený česáček na ovoce

Jestli neznáte tento nástroj, tak to je česáček a my s ním nejčastěji sbíráme jablka, je to chytrý nástroj, takže ovoce vám padá rovnou do pytlíčku. Koupila jsem ho jako vánoční dárek, ale moc se mi nepozdával ten obyč pytlíček, tak jsem ušila nový a rovnou s jablíčkovým vzorem.

Jablíčkový obal na knihu

Šila jsem jedno vánoční překvapení a zbyla mi tato krásná látka s jablíčky, tak jsem z ní ušila obal na knihu. Vnitřní rozměr obalu je 36 x 22,5 cm.

Demain (Zítřek)

Jestli už máte dost filmů o katastrofickém stavu naší společnosti a zničeném životním prostředí, mám tip na dokument, který kromě ukázání na problém nabízí i řešení. A řešení jsou to docela zajímavá a inspirativní.
Když někdy koukám na filmy o tom, jak ničíme svoji planetu, jsem z toho akorát frustrovaná a předpokládám, že nejsem sama. Tenhle snímek je ale odlišný, má v nás aktivovat občanskou iniciativu a ukázat, že i jedinec může něco změnit. Jsem pro, aby se zajímavé dokumenty jako je snímek Demain běžně pouštěli v televizi, místo aby systém nechával lidi věřit, že je všechno špatně a nedá se s tím nic dělat.

Zkrácená sukně

Tohle byl jen takový malý projektík. Oblíbila jsem si kratší sukně a moje červená dlouhá byla už malinko špinavá (někde jsem se otřela o něco se šmírem), tak jsem vystřihla tolik materiálu, aby bylo dost látky na krátkou "novou" sukni.

Vlněné návleky

Příroda ví, proč nadělila ovečkám hustou vlnu. Kam se hrabe akryl! Vlněné návleky na nohy jsou ideálním společníkem sukně. Ty svoje jsem si upletla z vlny značky Drops Lima (65% vlna, 35% alpaca). Do barev jsem se okamžitě zamilovala a jak hřejí….

V rohu první fotky vidíte vykukovat sukni, kterou jsem šila před dvěma lety a kterou jsem letos konečně začla nosit :)

Podzimně zimní vlněný kabát

Látku na kabát jsem si koupila v lednu 2016 a psala jsem o ní zde. Dlouho jsem pak sháněla látku na podšívku, která by sedla mému oku. Konečně sehnala, ale stejně se projekt kabát zařadil do takzvaných UFO, švadlenky možná znají, jde o “unfinished object”. Kabát jsem si střihla na jaře 2017, hmmm, opravdu se to trochu protáhlo a dlouho mi visel ve skříni v takového podobě:

sešitá vrchní vlněná vrstva a u ní střižená vnitřní část stojáčku z fleecu.

Jak se blížil podzim, zjistila jsem, že můj starý kabát už trochu dosluhuje a bude potřeba nový, jenže proč si kupovat nový, když mám stále ještě rozešitý ten tmavě modrý vlněný, že? Tak jsem se trochu vybičovala a věnovala kabátu jedno víkendové odpoledne a posunula ho do stadia:

jsou sešité díly podšívky a vložený vnitřek stojáčku, ke kterému je podšívka přišitá.

Těch odpolední bylo později daleko více, večery u dokumentů, proběhlo jedno párání zipu a kabátek je konečně(!) hotový. No nebudu si nalhávat, má své mouchy, ale musím říct, že od svého prvního kabátu jsem se přece jen malinko posunula.

Pro zajímavost, kolik mě stál materiál:
prošev světlý petrolejový (1.30m) 245 Kč
tmavě modrá vlněná látka ve výprodeji (1.30m) 260 Kč
zip 75 cm 67 Kč

Kdyby to někoho zajímalo, tak střih a návod je z Burdy 12/2001, malinko modifikovaný (především tak, aby se mi pod něj vešel pořádný zimní svetr).

Lynch merch v kině Scala

Celý říjen jsem hodně šila, ale ne pro sebe, ale pro filmovou přehlídku v brněnském kině Scala. Šití a filmy, to jsou moje dvě lásky. Téma bylo modrý samet dle Lynchova filmu Blue Velvet. Tyhle fotky mých výtvorů mě fakt dost berou, takže je sem vložím, abyste se mohli taky pokochat, a možná se i trochu chlubím ;)

 

Za fotky díky Univerzitnímu kinu Scala, tahle spolupráce mě fakt bavila :)

Jak ušít spodní kalhotky

Dnes jsem měla šicí náladu a rozhodla se vytvořit podrobný návod na ušití spodních kalhotek.

Mezi látkami jsem našla zbytek pruhovaného úpletu a dala se do díla. Střih jsem si malinko modifikovala, trochu jsem zmenšila vykrojení. Můžete si ho stáhnout zde, já ho používám již několik let a vždy jen trochu poupravím podle nálady.

Postup s fotografiemi:

Přišpendlený zadní díl na první fotce, na druhé fotografii je vidět, jak jsem si nakreslila přidání materiálu na nohavičce. Aby byl díl symetrický, levou část jsem přeložila přes pravou a střihla.

Jelikož jsem si boční část u zadního dílu prodloužila směrem dolů, musela jsem to udělat také u dílu předního - u proužků jsem si dala záležet, aby se na boku stýkaly a aby byl rozměr stejný.

Zde vidíte střiženo: zadní díl, přední díl a 2 krát dílek do rozkroku (střední díl). Znovu problém s proužky, aby všechno navazovalo i vertikálně. Střední lícový díl by měl být střižený tak, že proužky navazují, jako by bylo vše z jednoho kusu látky. Přední a zadní díl je všitý mezi dva střední dílky, jak je vidět na detailním obrázku.

Nakonec sešiju boky. Pruženku přišívám na okraj nejdřív z lícu, pak ji otočím a znovu ještě projedu z rubu. Pozor, i pruženka má často rub a líc, je potřeba ji přiložit tak, že bude po otočení ukazovat svoji hezčí stranu :)

Vše jsem pěkně začistila a zapošila a je hotovo :)

Slepice má pod čepicí

Když pracujete na slepičích tématech, brzy máte slepice úplně všude. Já teď nově na této praktické lahvi na pití. Už dávno nepoužívám na cesty a výlety kupované PET lahve s vodou, doteď jsem si vždycky nosila svoji Zdravou lahev (tak se opravdu jmenuje :)), které přibyla konkurence v podobě Drink it lahve ve slepičím designu. A proč slepičí? Výtěžek z prodeje jde na iniciativu Slepice v nouzi, o které už jsem zde párkrát informovala.

Lahev je z borosilikátového skla, což je takové vylepšené odolnější sklo, má neoprenový obal a zátku z bambusu vyloženou plastem, víčko je šroubovací. Na boku je navíc přišité poutko, když přidáte karabinu, můžete lahev zavěsit zvenku na batoh. Lahev je celá vyrobená u nás v Česku. Jediné mínus oproti Zdravé lahvi vidím v tom, že “Drinkitka” se musí vymývat kartáčkem, ruku dovnitř prostě nedostanete ;)

Pokud byste si taky chtěli udělat radost a podpořit slepičky na cestě z klecí do volných výběhů, Drink it lahev ve speciální slepičí edici zakoupíte zde.

Animovaná pohádka Ježek v mlze (Jožik v tumaně)

Musím se s vámi podělit o pohádku, která je tak kouzelná, že až přechází zrak. Nevím, jak vy, ale já miluju klasické ručně animované pohádky, jsou mi stokrát milejší než ty moderní 3D, v počítači vytvořené.

Ježek v mlze je ruská krátká pohádka z roku 1975. Už od první chvíle mi byl hlavní hrdina sympatický, bodlinky má všemi směry, pečlivě našlapuje svými malými pacičkami a v ruce nese medvědovi něco na zub. Kdybych byla malé dítě, nejspíš bych se pohádky bála, protože je taková tmavá a záhadná až hororová, ale teď na mě působí neskutečně poeticky.

V původním ruském znění, ale kdybyste chtěli, najdete ji i s anglickými titulky.

Deka s ptáčky

Ptáčky jsem na látku natiskla bunta razítkem, pak vymalovala a našila na růžovou látku. Vše dala dohromady patchwork systémem a je zo toho taková malá deka, kterou jsem zamýšlela pro pejska na gauč, křeslo nebo židli.

V noci se mi zdálo o kravách

A bylo to tím, že jich mám plnou hlavu :)

Milan Kasl v Galerii 1

Už je to strašně dávno, co jsem byla na výstavě, ani nepamatuju. Tato výstava je ale speciální! Je to spojení výstavy obrazů malíře Milana Kasla a činnosti iniciativy Slepice v nouzi. Plzeňský umělec si totiž už několik let pořizuje slepičky vyřazené z velkochovu, dává jim nový domov a při té příležitosti si je také maluje. Nemaluje tedy rovnou na slepice :D ale má je jako modelky a v nadživotní velikosti je portrétuje na plátna.

No a neziskovka Slepice v nouzi se „nepotřebným“ slepičkám věnuje už několik let. Obrazy jsou vystaveny celé září v městské Galerii 1, která se nachází na rohu ulice V Jámě a Štěpánské. U vchodu si nezapomeňte vzít propagační materiály o tom, jak každý může těmto opomíjeným opeřeným tvorům pomoci.

Luční kvítí a jeho přátelé