V neděli večer jsem se vrátila z
Letní filmové školy v Uherském Hradišti a ještě než se tak
úplně ponořím do reality všedních dnů, trochu si zavzpomínám,
jaké to vlastně celé bylo.
Na „filmovku“ jsem jela potřetí,
přičemž svoje poprvé jsem zažila před 11 lety a loňský rok
jsem si dala opáčko po deseti letech. Mám ráda filmy, to je jasná
věc, ale na téhle akci mě baví také pohodová atmosféra a
město, které leží skoro celé na rovině, takže jsou všude lidé
na kolech a prostě se tam tak nějak příjemně prochází. Letos
jsem se šla podívat k řece a podél řeky je úplně nádherné
stromořadí, které hází stín na cestu, takže i když je pravé
poledne (a v Hradišti je letní poledne pěkně žhavé), řeka a
stromy vzduch trochu ochladí.
Plakát LFŠ 2016, zdroj obrázku: lfs.cz |
Co se týče festivalu, je to úplně
něco jiného, než jsou třeba hudební festivaly, není to ale ani
podobné festivalu v Karlových Varech, i když se stejně jako ve
Varech chodí do kina. Do Hradiště se ale nejezdí tolik kvůli
celebritám, jako spíš kvůli „jiným“ filmům. Záběr je
široký, na plátně můžete potkat největší intelektuálno i
směšné brakové snímky z Ameriky 50. let. Já si letos filmovku
zpestřila českými filmy promítanými na venkovním plátně v
improvizovaném letním kině. Dramaturgové festivalu vyberou pro
diváky vždycky nějaké perličky, takže většinou odjíždím s
novým filmovým objevem. Letos to byl mumblecore, což je žánr,
který představuje nezávislé filmy hrané improvizací a s nízkým
rozpočtem, já v nich našla právě tu správnou hravost a jiskru,
která mě na filmech baví. Mumblecoru byla věnována celá jedna
sekce festivalu.
Z filmu Frances Ha, zdroj obrázku www.soindependentfilmfest.com |
Když jsem nebyla v kině, chodila jsem
po městě, jedla dobroty ze stánků s občerstvením, nebo si jen
tak lelkovala v parku u hlavního kina. Lelkování jsem si až
bláznivě vychutnávala, protože kdy jindy si můžete říct, že
nic nemusíte? Ani do toho kina vlastně nemusíte! Možná si jen
musíte dát místní zmrzlinu, protože je prostě TAK dobrá. Letos
zvítězila na plné čáře levandulová, k dostání byla i
limonáda stejné příchuti.
Tohle je cena pro umělce, to není pravá zmrzlina :) zdroj obrázku: lfs.cz |
Z filmovky jsem se vrátila tradičně
šíleně unavená, ale spokojená a se spoustou zážitků. Nejspíš
to bude letos moje nejdelší volno, ale myslím, že jsem si ho
vychutnala všemi smysly.
Žádné komentáře:
Okomentovat