Kosmetika (ne)testovaná na zvířatech

V roce 2013 sice začal platit v EU dodatek směrnice, která zakazuje dovoz a prodej kosmetiky testované na zvířatech, a již pár let předtím byl vyhlášen zákaz testování kosmetických výrobků a složek na zvířatech a také zákaz dovozu a prodeje kosmetiky a jejích složek, které byly na zvířatech testovány mimo země EU. Jenže, jak už to tak v životě bývá, není to tak jednoduché.

Neexistuje žádný kontrolní úřad (chybí kontrolní mechanismus), který by kosmetické firmy hlídal a který by opravdu zajistil, že se další testování na zvířatech neděje.

Existují mezinárodní předpisy (například REACH), kvůli kterým se mohou jednotlivé složky kosmetiky testovat nezávisle na zákazu.

Firmy mohou prodávat v EU kosmetiku netestovanou na zvířatech, ale státy mimo EU si mohou testování nařídit. Pokud si chce firma zachovat přístup na trh, kde je toto vyžadováno, musí přistoupit na jejich pravidla a nechat kosmetiku otestovat.

Tento zákaz vůbec neřeší čistící přípravky (přípravky na úklid), kterých se spotřebuje daleko více než kosmetiky. Dále se stává, že nějaká složka se nejdříve otestuje v rámci přípravku na úklid a posléze se použije do kosmetiky.

Jak tedy postupovat?

Ještě stále je nejjistější řídit se symboly uvedenými na výrobku. Nejověřenější je Humánní kosmetický standard HCS – ten řeší všechny případy uvedené výše, tedy pokud ho značka vlastní a používá, můžete si být jisti, že kosmetika není testována na zvířatech (platí od určitého data), ani v jiné zemi mimo EU a firmy jsou zpětně kontrolovány. Králík s hvězdou je tedy jistota.

Vegan se oproti tomu primárně zaměřuje na to, aby výrobek neobsahoval žádnou živočišnou složku (což ale neobsahují ani HCS výrobky), vegan certifikát zároveň zavazuje firmy, aby netestovaly své výrobky na zvířatech. Nikdo je ale nekontroluje, takže je jen na nás, jestli jim budeme důvěřovat.

Další certifikáty už jsou jen takové slabší odvary těch předchozích. Největší mezeru mají v chybějící zpětné kontrole, je to třeba certifikát CPK – certifikovaná přírodní kosmetika (nesmí obsahovat žádné umělé složky) nebo www.natrue.org (zahraniční verze CPK). Dva posledně jmenované certifikáty byly vytvořeny především kvůli nadužívání termínů „přírodní kosmetika“ a „bio kosmetika“ - tyto názvy si může dát výrobce na svůj produkt, i když obsahuje jen malé procento opravdu přírodních složek.

Aktualizovaný seznam obchodů, ve kterých seženete výrobky s HCS certifikátem najdete na stránce Svobody zvířat.

Za králíka ve skoku zdraví Bobina!

Jak na průchodky

Průchodky – super slovo, už nemusím používat „takový ten cvoček s dírkou“. Mám balení po 10 a 8 jich potřebuju, tak jsem se rozhodla ty dvě využít na nacvičení a udělat z toho takový malý návod, protože možná nejsem jediná, který s těmito doplňky pravidelně zápasí.

Budete potřebovat: balení průchodek, látku (popřípadě kus oděvu) a kladívko.

 

Přiložený kroužek k podložení dáte nahoru stranou, jak je vidět na fotce, na to položíte látku a do otvoru zasadíte „čuflík“ na nástavci. Bušíte do toho jako o život, než vám vnikne v látce dírka. Popřípadě si můžete pomoci nůžkami.

Kroužek k podložení otočíte, abyste ho měli vzhůru tou stranou, která má na okraji drážku. Na kroužek položíte jednu část průchodky viz fotka. Na to navléknete látku a a přes ni položíte druhou část průchodky.

Do otvoru zasadíte čuflík na nástavci a znovu bušíte jako o život, nejvíc se mi osvědčilo dávat hned zpočátku velké rány, aby se celé sestava moc nehnula. A máte hotovo! Na první fotce vidíte rub průchodky, na druhé fotce líc průchodky (předem je dobré s tím počítat a líc sladit s lícem vašeho výtvoru).

První dvě průchodky jsem si vyzkoušela na kusu látky a v příštím článku se dozvíte, co jsem to vlastně tvořila ;)

Recenze kosmetiky Alverde

Kosmetika Alverde se mi v domácnosti usadila docela nenápadně. Přestaly mi vyhovovat klasické krémy s parabeny a parafíny - nevyšlo to tedy z mé hlavy, ale z mé pleti. Až později jsem pochopila, proč se jí ty tradiční komerční krémy nelíbily, začala jsem luštit složení kosmetických produktů. Po pleťových krémech to byly deodoranty a jiné voňavé věci, sem tam nějaké krém na opalování, no a když jsem se teď rozhodla sepsat recenzi na jednotlivé produkty, zjistila jsem, že jich mám doma opravdu hodně. Některé věci mám do zásoby a třeba krémy na pleť střídám podle potřeby. O popularitě této kosmetiky svědčí i to, že jí je v DM drogerii (je to její privátní značka) stále větší množství, sortiment se rozšiřuje a nejspíš tedy nejsem jediná, která si tuhle značku oblíbila.

Hydratační denní krém s olivou a slunečnicovým olejem
Momentálně můj nejoblíbenější krém, obsahuje přírodní oleje a moc příjemně voní. Oleje jsou v pleťových krémech na druhých či třetích místech většinou hned za vodou a glycerinem, což mi přijde sympatické. Tenhle krém krásně hydratuje a zklidňuje moji pleť.



Pleťový denní krém s avokádem
Jde sice o krém na pleť, ale já ho používám na ruce. Na mě je příliš mastný a má hutnou konzistenci, takže mi dělá na pleti trochu jako masku, což mi moc nevyhovuje.



Denní pleťový krém ultra sensitive
Krém bez parfemace, není ovoněný ani žádnou přírodní složkou, mně osobně teda přijde, že trochu „zapáchá“, ale nejspíš to bude jen prostě standardní vůně krému, než je do něj přidána jakákoliv vonná složka. Přijde mi malinko stahující plus po nanesení mám na obličeji takový zvláštní lepkavý pocit.



Denní pleťový krém Sensitive
Tohle je pro mě druhý nejpříjemnější krém na pleť, hned po tom slunečnicovém. Lehká konzistence, příjemná vůně, ani moc hydratační, ani příliš mastný, prostě tak akorát. Na třetím místě ve složení má slunečnicový olej, ale obsahuje také extrakt z heřmánku pravého a vilínu virginského.



Intenzivní denní krém s mučenkou pro zralou pleť
Krém má trochu řidší konzistenci a je malinko zabarvený, zajímavá je jeho vůně, mně připomíná návštěvu v cukrářství, nevím, která ingredience to má na svědomí, ale rozhodně to není nepříjemné. Jde o verzi pro zralou pleť a stejně jako většina pleťových krémů má i svoji „noční variantu“.



Krém na ruce Bio měsíček
Rostlina jménem měsíček má na moji pleť blahodárné účinky, ověřila jsem si to i používáním krémů jiných značek s obsahem měsíčků. Asi nejkvalitnější mi přijde Weleda a její Měsíčkový dětský krém, ale tahle úsporná varianta od Alverde taky není k zahození.



Deo rozprašovač – květy magnólie a sléz
Můj objev roku, ale už toho loňského. Jde vlastně o takovou parfémovanou vodu, já si ji nedávám ani tak do podpaží, jako spíš na oblečení a tělo. Občas jen tak pro radost, protože má moc příjemnou květinovou vůni. I varianta se šalvějem je příjemná, pokud tedy máte rádi šalvěj, já ano a s limetkou se krásně doplňuje.



Deo krém citronová tráva a šalvěj
Deodorant jsem si koupila v rámci experimentu a zavádění deodorantů bez chloridu hliníku. Myslela jsem si, že jde o klasickou kuličku, ale je to krémový deodorant, takže vlastně krém v tubě, který vytlačujete ven malým otvorem třeba jako zubní pastu, ale otvor je menší. Krém se nanese do podpaží, na což jsem si musela chvíli zvykat. Dokonce jsem se nedávno dozvěděla, že existují deodoranty, které se nanáší přímo rukou a vlastně mi to nepřijde jako špatný nápad. Voní po šalvěji a citronové trávě, pro milovníky přírodní kosmetiky nic nového, taková příjemná klasika.



Deo balzám dry sensitiv
Tenhle deodorant už má klasičtější podobu, jde o kuličkový deodorant, bohužel mi vůbec nevoní, vlastně mi docela smrdí, takže jestli ho nezačnu používat, asi ho daruju někomu, komu jeho vůně nebude vadit.



Krém na opalování OF20

Z tohoto krému jsem docela zklamaná, je to hutný bílý těžko roztíratelný krém, když ho nanesete moc, vypadáte trochu jako zombie. Vůně taky trochu pokulhává.



Zubní pasta máta 5 v 1

Když jsem v drogérii narazila i na zubní pastu Alverde, musela jsem ji vyzkoušet. Běžně používám takové ty dražší zubní pasty typu Elmex, ale mám s nimi jeden problém, a to chuť. Na večer mi zbytečně podráždí chuťové buňky, mám po nich žízeň a takovou zvláštní pachuť v ústech. S touhle mátovou pastou je to trochu lepší, je jemnější, i tak zanechá svěží pocit v puse.



Ústní voda s mátou 5v1

Vyhýbám se ústním vodám s alkoholem, mám u nich pocit, že mi snad kromě bakterií vyžerou i všechny zuby. Tahle voda je chutí podobná zubní pastě. Není to pro mě úplně „the best of“, takže si ji znovu nejspíš nekoupím, ale pro někoho, kdo má rád jemnější ústní vody by to mohla být dobrá volba.



Minerální make-up
Tenhle makeup je spolu s leskem na rty jedinou dekorativní kosmetikou, kterou používám. Ano, v dekorování svého obličeje se moc nevyžívám, takže s makeupem jen zakryju "ty divné věci" na obličeji a trochu sjednotím pleť. Zkoušela jsem už i Alverde řasenku, ale po ní mě (stejně jako po dalších 1000 různých řasenkách) pálily oči.



Na závěr ještě upozorňuji, že nejde o žádnou reklamu, i když to tak může vypadat, celý článek vznikl z čistého nadšení a z víry, že na každý problém existuje v přírodě nějaká bylinka/rostlina/ingredience.

Hradiště, mumblecore a levandulová zmrzlina

V neděli večer jsem se vrátila z Letní filmové školy v Uherském Hradišti a ještě než se tak úplně ponořím do reality všedních dnů, trochu si zavzpomínám, jaké to vlastně celé bylo.

Na „filmovku“ jsem jela potřetí, přičemž svoje poprvé jsem zažila před 11 lety a loňský rok jsem si dala opáčko po deseti letech. Mám ráda filmy, to je jasná věc, ale na téhle akci mě baví také pohodová atmosféra a město, které leží skoro celé na rovině, takže jsou všude lidé na kolech a prostě se tam tak nějak příjemně prochází. Letos jsem se šla podívat k řece a podél řeky je úplně nádherné stromořadí, které hází stín na cestu, takže i když je pravé poledne (a v Hradišti je letní poledne pěkně žhavé), řeka a stromy vzduch trochu ochladí.

Plakát LFŠ 2016, zdroj obrázku: lfs.cz

Co se týče festivalu, je to úplně něco jiného, než jsou třeba hudební festivaly, není to ale ani podobné festivalu v Karlových Varech, i když se stejně jako ve Varech chodí do kina. Do Hradiště se ale nejezdí tolik kvůli celebritám, jako spíš kvůli „jiným“ filmům. Záběr je široký, na plátně můžete potkat největší intelektuálno i směšné brakové snímky z Ameriky 50. let. Já si letos filmovku zpestřila českými filmy promítanými na venkovním plátně v improvizovaném letním kině. Dramaturgové festivalu vyberou pro diváky vždycky nějaké perličky, takže většinou odjíždím s novým filmovým objevem. Letos to byl mumblecore, což je žánr, který představuje nezávislé filmy hrané improvizací a s nízkým rozpočtem, já v nich našla právě tu správnou hravost a jiskru, která mě na filmech baví. Mumblecoru byla věnována celá jedna sekce festivalu.

Z filmu Frances Ha, zdroj obrázku www.soindependentfilmfest.com

Když jsem nebyla v kině, chodila jsem po městě, jedla dobroty ze stánků s občerstvením, nebo si jen tak lelkovala v parku u hlavního kina. Lelkování jsem si až bláznivě vychutnávala, protože kdy jindy si můžete říct, že nic nemusíte? Ani do toho kina vlastně nemusíte! Možná si jen musíte dát místní zmrzlinu, protože je prostě TAK dobrá. Letos zvítězila na plné čáře levandulová, k dostání byla i limonáda stejné příchuti.

Tohle je cena pro umělce, to není pravá zmrzlina :) zdroj obrázku: lfs.cz

Z filmovky jsem se vrátila tradičně šíleně unavená, ale spokojená a se spoustou zážitků. Nejspíš to bude letos moje nejdelší volno, ale myslím, že jsem si ho vychutnala všemi smysly.