Moc často se nesvěřuji s detaily ze
svého života, tohle bude trochu výjimka. Vlastně jsem se nad tím
zamyslela úplnou náhodou a jak jsem tak přemýšlela, tak jsem si
říkala, že bych z toho mohla udělat článek.
Studovala jsem Fakultu architektury v
Praze na ČVUT, na druhý pokus jsem prošla talentovými zkouškami.
Na ten první pokus nevzpomínám moc ráda, protože jsem byla tak
strašně nervózní, že jsem sotva udržela tužku v ruce, natož
abych něco vymýšlela.
Dostat se na školu byl ale jen
začátek, protože pak nastalo to pravé pracovní nasazení,
legendární předmět Deskriptivní geometrie s ještě
legendárnější docentkou Hájkovou :) Možná se vám to taky
stalo, že jste narazili na vyučujícího, který udělal svůj
předmět nechtěným středobodem vašeho studijního plánu. Prostě
vás natolik zaměstnal, že ostatní předměty jste doháněli už
jen tak v pauzách a bokem. Spolužáci odpadávali, já nakonec
vytrvala a úsilí mě dovedlo až k bakalářským státnicím a k
obhajobě. Mimochodem, už tenkrát mě to táhlo k ekotématům a
zvířatům, můj bakalářský projekt byl na téma Ekofarma a byla
to dřevostavba s chlívky pro kozy a ovce :)
Po bakalářovi jsem ještě chvíli
pokračovala v navazujícím studiu, ale brzy jsem si vyzobala
všechny předměty, které mě bavily, škola mi dávala čím dál
víc zabrat a nějak jsem v tomto oboru přestala vidět a cítit
svoji budoucnost. Další titul už jsem tedy nezískala, školu jsem
opustila, ale i tak mám pocit, že mi hodně dala a především
ráda vzpomínám na předměty, které mě těšili, že kredity za ně
byl vlastně jen takový bonus navíc :)
Fotografie
To byl předmět již z navazujícího
studia a bylo na něm zajímavé to, že byl v angličtině a
absolvovala jsem ho společně se zahraničními studenty, co byli na
škole na Erasmu. Každý si vybral nějaké téma a to celý semestr
fotil a zpracovával, na konci jsem uspořádali výstavu. Já tehdy
bydlela v Praze u náplavky, chodila jsem dost často k řece za
labutěma, takže jsem fotila je.
Malování
Jeden semestr jsem chodila na předmět,
ve kterém jsme měli za úkol namalovat obraz – znovu jako při
fotografii téma libovolné i technika byla volitelná. Já se tou
dobrou dost zajímala o streetart, takže jsem namalovala obrázek v
tom duchu.
Dějiny architektury
Tenhle předmět mě bavil hlavně díky
skvělé vyučující, architektce Hauserové, která každému pomohla najít téma
semestrální práce a kterého vedla a podporovala, ukazovala mu
směr, byla to spíš taková kamarádka, která víc ví a chce z
vás dostat to nejlepší. Tenhle způsob vyučování mi byl ostatně
nejsympatičtější, i když jsem se s ním bohužel často
nesetkávala.
Co si tak všeobecně pamatuju, tak
většina vyučujících se mě snažila přeformovat do té míry,
že by před sebou na konci semestru měli takovou svoji mladší
napodobeninu :) Teda alespoň tak jsem to já, ale také hodně mých
spolužáků vnímali. Tyhle tři vyjmenované světlé výjimky to
ale dělaly jinak, studium mi dost zpříjemnily, možná také díky nim
jsem nakonec zvítězila i nad docentkou Hájkovu ;)