Jde to hladce, někdy obrace

Párání upleteného kusu jde lehčeji než párání ušitého, to je tak na okraj :) Pletu si čepici podle návodu z internetu, je to hravá skřítkovská čapka, přesně takovou jsem chtěla, kéž se mi ji podaří vyrobit alespoň z části tak pěknou, jaká je na obrázku, zatím mám asi na čtvrtý pokus správnou délku lemu, tak snad je nejhorší za mnou (?) :)

Umění, romantika a králíci

Pokud jste jako já fanoušci králíčků, umění a romantických filmů, mám pro vás tip, který nasytí vaši potřebu. Jde o milý film s názvem Miss Potter a je o anglické ilustrátorce a autorce knížek pro děti Beatrix Potter. Beatrix ráda malovala, milovala přírodu a navzdory tlaku společnosti zůstala svobodná déle, než se „slušelo“. Jako malá chovala spousty zvířat a vymýšlela si o nich příběhy, které se staly podkladem pro budoucí literární tvorbu.

Svoji první knihu The Tale of Peter Rabbit vydala v roce 1902 a pohádková knížka se brzy stala „hitem“. Beatrix psala dál a každou knížku ilustrovala nezaměnitelnými kresbami.

Byla tak úspěšná, že se mohla osamostatnit a za vydělané peníze skupovala pozemky v Lake District, kam si jezdila odpočinout od městského života. V této oblasti se nakonec i usadila a časem se z ní stala chovatelka ovcí a ochránkyně přírody. Film zachycuje část života této neobyčejné ženy, v hlavní roli Renée Zellweger a králíčci :)

Jak se šije na Madagaskaru?

Co byste si představili pod pojmem suvenýr z Madagaskaru? Nějakou exotickou africkou látku? Chyba lávky. I obyvatelé Madagaskaru totiž nakupují oblečení v Číně :( takže jsem dostala jehlu a náprstek a vysněný ethno obleček si budu muset spíchnout sama ;)

V břiše jako v pokojíčku

Od té doby, co z etických a zdravotních důvodů ze svého jídelníčku vyřazuji maso, si dokážu navodit stav mírné euforie pouhou návštěvou vegetariánské či veganské restaurace. Mám pak takový ten dobrý pocit, že se můžu podívat Bobině do očí, aniž by mě trýznilo svědomí, že jsem snědla jednoho z jejích potenciálních kámošů ;)

Z klasických českých jídel mívám v břiše jako po bitvě, kdežto po návštěvě veganské restaurace mám v žaludku jako v pokojíčku. A poslední roky mám na tyhle podniky docela štěstí. Můj nejoblíbenější je Beas Dhaba, který má v Praze několik poboček.

zdroj obrázku http://fresh.iprima.cz

Další variantou je Loving Hut, která je dokonce veganská, obě dvě mají systém naber si jídlo/my ti to zvážíme/zaplatíš za hmotnost, což je občas trochu ošemetné, protože můj hlad úspěšně ignoruje hlas mé peněženky :)

Jeden čas jsem v rámci pauzy na oběd navštěvovala Zelenou kuchyni na Albertově, byla jsem i v Góvindě na Smíchově a Lehké Hlavě (ta je unikátní především originálním interiérem). A málem bych zapomněla na jídelnu Bhojan na Strossmayerově náměstí. Zelenina nekouše! :)

interiér Lehké hlavy, zdroj: www.kukatko.cz

Aby mě beránek nepokakal

Dokončila jsem si pletený šál, na délku má 180 cm a v nejširším místě 35 cm. Když jsem ho oblékla naší staré hrušce, přilo mi, že jí sluší víc než mně :) ale k čemu by strom potřeboval šál, že?

Psaní o čtení

Dnes bych se s vámi ráda podělila o tipy na knihy, které mi za poslední rok utkvěly v paměti a které mi přijdou „šířeníhodné“ :)

První knihou je kniha humorná. Je to kniha „Jak být ženou“ od britské autorky Caitlin Moranové a nečekejte žádné návody na voskovou epilaci a balení mužů. Autorka s nadhledem komentuje palčivé otázky dnešní doby a nechybí zde ironie, sarkasmus s hlavně spousta vtipných historek ze života. Na začátek poměrně inteligentní humor, který vám polechtá bránici :)
 

Druhou knihou, která mě hodně zaujala a kterou jsem četla celkem nedávno, je kniha „Muž, který se zřekl peněz a přežil“ od Marka Boyle. Knihu mi doporučila kamarádka, která mě dobře zná a která ví, že mám ráda alternativní přístupy k životu. Peníze hýbou světem a často jsou v našem hodnotovém měřítku „až na prvním místě“. Také se říká, že člověk udělá cokoliv, jen je potřeba nabídnout správný finanční obnos. Na druhou stranu nám peníze často spíše vládnou než slouží. Kniha vám pomůže uvědomit si, kde všude se vetřely peníze namísto toho, aby tam vládla sousedská výpomoc, sdílení či výměna. Mark Boyle vyzkoušel žít bez peněz jeden rok a celé to zaznamenal do této knihy. Existují další lidé, kteří se rozhodli žít bez peněz uprostřed civilizace. Pokud vás toto téma zajímá, je možné se podívat na online dokument o podobně smýšlející paní z Německa https://vimeo.com/21063795 a na stejné téma je i kniha od Marka Sundeen „Život bez peněz“ (tu jsem ale nečetla).

Poslední kniha je i s příběhem, protože jsem ji objevila v jednou hostelu v Katánii na Sicílii, rozčetla jsem ji a s těžkým srdcem jsem ji po dvou dnech na místě zanechala, opravdu mi bylo hloupé si ji odnést ;) když jsem přijela do Čech, tak jsem se pokoušela ji koupit, ale ještě nebyla v českém překladu, no a před pár dny jsem ji zahlédla za výlohou jednoho knihkupectví v Praze a kruh se konečně uzavřel. Je to kniha na trochu vážnější téma ztráty blízkého člověka a nalezení životní rovnováhy. Je to kniha o cestě, té hmatatelné, které se dotýkáte svými chodidly, ale také o cestě duše za sebepřijetím a nalezením smyslu života. Zní to jako klišé, ale příběh autorky mě od začátku zaujal a až do konce jsem s ní její výlet za hranice komfortu intenzivně prožívala.