Strašidlo jménem glutamát sodný zná
asi každý. Výrobci ho přidávají do potravin, aby zvýraznili
chuť surovin, kterých tam pak mohou dát méně, než kdyby tam
glutamát nebyl. Je to vlastně takové šidítko.
Glutamát je ale zároveň
neurotransmiter, který má dráždivý účinek na naši nervovou
soustavu. V praxi to vypadá tak, že si jakoby více pochutnáme.
Kromě chuti totiž obdržíme ještě zážitek v podobě stimulace
mozku.
 |
| zdroj obrázku: http://chytiljsem.cz |
Léta jsem se vyhýbala potravinám,
které glutamát obsahují. Ne tedy všem, ale proč zatěžovat tělo
chemikáliemi, které vlastně nepotřebuje? Proto jsem byla příjemně
překvapená, když se začaly vyrábět potraviny, na kterých bylo
jasně uvedené: bez přidaného glutamátu.
Člověk by si řekl, že
když je to uvedené na obalu, tak s tím mohu počítat a občas
jsem si nějakou tu polévku z pytlíku koupila. Jenže, jak už to
tak bývá, zase jsem naletěla. Ještě si jasně pamatuji, jak jsem
při čtení složení narazila na „kvasnicový extrakt“. No
skvělé, říkám si. Kvasnice jsou dobré na pleť, obsahují
spoustu vitamínů, dokonce se přidávají zvířatům do jídla,
aby měli zdravou kůži a pěknou srst. V tomto omylu jsem žila
několik měsíců, než jsem zjistila, že ten „výtažek
z droždí“ je vlastně jenom náhražka glutamátu pod jiným
názvem.
A může se
jmenovat i takto:
kvasnicový výtažek
rostlinný bílkovinný hydrolyzát
sojový bílkovinný hydrolyzát
sojový hydrolyzát
Setkala jsem se
dokonce i s potravinou, která měla v cizojazyčném složení
kvasnicový extrakt, ale ten byl do češtiny přeložen jen jako
kvasnice. Glutamát a jeho
příbuzní se nejčastěji vyskytují v přefabrikovaných
potravinách. Možná, že šunka by bez nich chutnala málo šunkově,
ale kdo by se divil, když je v ní třeba jen 60% masa?
Ne, že bych měla
z glutamátu až tak velkou panickou hrůzu, ale zase jsem si jednou
připadala docela dost napálená. Kupuji si něco, co budí dojem,
že je to mezi nezdravými potravinami to lepší, ale nakonec je to
prašť jako uhoď.
Žádné komentáře:
Okomentovat